Byl jeden král a ten měl tři dcery. Jedna z nich měla být královnou. Král se však nemohl rozhodnout, která by to měla být, a tak si řekl, že vybere tu, která ho miluje nejvíce. Připomíná vám to něco? Ano, pohádku Boženy Němcové Sůl nad zlato, která zdůrazňuje to, že zdraví je mnohem důležitější než majetek. A mimo jiné i ten fakt, že bývaly doby, kdy se sůl vyvažovala zlatem, jelikož bez ní není naše tělo schopné fungovat. Sůl v našem těle ovlivňuje totiž to, jak budou fungovat naše svaly, naše srdce a jakou budeme mít schopnost myslet a pamatovat si (Alicia Merrell, 2016).
Přídavek soli (chloridu sodného) se používá i ve fyziologickém roztoku, kde je rozpuštěno 9 g soli na 1 litr tekutiny (Anesteziologie a urgentní medicína, 2013). V posledních letech se diskutovalo o tom, kolik gramů soli bychom měli za den přijmout a která sůl je ta nejlepší. Podle doporučení WHO by dospělí lidé měli přijmout maximálně 5 g soli, kojenci pouhý gram, děti do tří let 2 gramy, děti do šesti let 3 gramy a děti do 10 let 5 gramů (World Health Organization, 2012).
Celá problematika nestojí na tom, kolik soli bychom měli požít, ale jaký obsah sodíku bychom měli mít v těle. Pro představu, 1 g soli se rovná 394 mg sodíku. V Česku je dávka přijímané soli však 3–4krát větší. Pokud chceme regulovat množství sodíku v těle, musíme se zaměřit na to, jakou sůl kupujeme. Nerafinová sůl na rozdíl od té rafinované obsahuje široké spektrum stopových prvků, které napomáhají metabolizovat sodík v těle. Nejdůležitější prvky jsou draslík a hořčík, které působí synergicky spolu se sodíkem na vodní rovnováhu a nervové a svalové impulsy. Čím více sodíku přijímáme, tím více potřebujeme draslíku a hořčíku. Problém však je, že obsah těchto dvou prvků v naší stravě je nedostatečný, přestože přijímáme velké množství sodíku v soli.
Vůbec nejrozšířenější solí je ta kuchyňská, která je dodávána do většiny restaurací a obchodních řetězců. Tato sůl prochází procesem rafinace, který odstraňuje toxiny z těžené mořské soli, která se následně obohacuje o jód. Mezi další druhy patří himalájská sůl, mořská sůl nebo černá sůl, kterou ve větší míře využívají vegani a vegetariáni, jelikož páchne po vajíčkách. Tato sůl je proto vhodná pro přípravu tofu „míchaných vajíček“, které jsou od běžných svou chutí i vzhledem k nerozeznání. Sůl se stala pro toto století jedem, avšak každá mince má dvě strany.
Kuchyňská a mořská sůl
Kuchyňskou sůl také známou jako rafinovanou najdeme ve většině domácností. Tato sůl se v přírodě vyskytuje buď jako nerost – halit, nebo v podobě roztoku v mořské vodě (Global Healing Center, 2010). Průměrná salinita mořské vody je 3,5 % – to znamená, že každý kilogram mořské vody obsahuje přibližně 35 gramů rozpuštěné soli (RNDr. Aleš Ruda, Ph.D., 2014). Kuchyňská sůl je chemicky zpracovaná, bělena a sušená při teplotě vyšší než 650 °C. Proces rafinace zničí všechny stopové prvky kromě sodíku a chlóru (Serra Salt Engineers, 2005). Do mnoha z nich se přidávají další látky, které podporují sypkost soli – protispékavé přísady, které u jsou v Česku povoleny, avšak v USA je množství těchto látek přesně definováno, a samozřejmě jód, který je nezbytný pro vznik hormonu štítné žlázy – tyroxinu, který ovlivňuje látkovou přeměnu v každé buňce našeho těla (Bc. Martina Plecová, 2007).
Pokud tedy chceme kupovat kuchyňskou sůl i nadále, měli bychom si vybrat tu nerafinovanou, kde je zachováno původní množství stopových prvků. Na rafinovanou sůl bychom si měli dávat pozor, protože zvyšuje krevní tlak, kvůli tomu, že neobsahuje původní množství stopových prvků. Vysoký krevní tlak je způsoben bojem mezi srdcem a toxiny, které se snaží co nejrychleji dostat z těla ven, a proto je krevní tlak vyšší než obvykle (Státní zdravotní ústav, 2013). Dále rafinovaná sůl způsobuje chronickou nerovnováhu, zadržování vody a jiných tekutin v těle, oslabení imunitního systému, zakyselení organizmu a také je vysoce návyková (Elsevier, Joshua J. Neumiller, 2015).
„Zdravější verzí“ je sůl mořská, která se odpařuje z oceánů. Nerafinovaná mořská sůl má našedlou barvu a přirozeně obsahuje jód a jiné stopové minerály a řasy. Na rozdíl od ní rafinovaná mořská sůl se zbaví všech kontaminovaných stopových prvků a jiných sloučenin, avšak spolu s nimi i těch, které jsou pro tělo důležité (Serra Salt Engineers, 2005). Mezi nejznámější naleziště patří Atlantický a Tichý oceán, Hawaii nebo Nový Zéland. Mořská sůl se také využívá v kosmetice na ekzémy, akné, v lázních nebo jako tělový peeling.
Himálajská sůl
Jak už název napovídá Himalájská sůl vznikla krystalizací mořské vody po dobu 250 milionů let bez lidského zásahu. Její růžová barva je charakteristická díky železu, a proto čím více železa sůl obsahuje, tím víc je zbarvená. Tato sůl díky vrstvení obsahuje 84 minerálů, které jsou důležité pro metabolické děje. Tato sůl je populární v ayurvédských, tibetských a jiných tradicích, které věří v její léčebné účinky. Pravda je taková, že neexistují žádné vědecké výzkumy, které by tyto domněnky potvrdily, protože pokud Himalájská sůl obsahuje 98 % chloridu sodného, tak pouze 2 % tvoří minerální stopové prvky, které jsou pro naše zdraví zanedbatelné (Alicia Merrell, 2016).
Kala namak (Černá sůl)
Černá sůl neboli kala namak se těží v Indii, Pákistánu, Bangladéši a Nepálu. Její specifická vaječná chuť je způsobena vysokým obsahem síry, a proto je doporučována lidem, kteří chtějí přestat solit. Tato sůl se využívá i ve veganské kuchyni při přípravě veganských vajíček z tofu nebo vajíčkové pomazánky kvůli své chuti. V České republice je oproti kuchyňské soli spíše dostupná ve zdravých výživách a její cena je 3–4krát vyšší. V Indii se tato sůl používá do směsi koření chaat masala nebo k dochucení pokrmů, nápojů a všech druhů ovoce. Černá sůl se v ayurvédě používá pro její ochlazující účinky v létě. Díky vysokému obsahu síry a jiných minerálních látek pomáhá při pálení žáhy, vysokému krevnímu tlaku, eliminuje plynatost a podporuje čištění střev. Doporučuje se také lidem, kteří trpí na chudokrevnost (Singh, Dr. Jagdev, 2015).
RECEPTY:
Vejce natvrdo po vegansku – 1 tofu natural, černá sůl, kurkuma, řepkový olej
Rozkrojíme tofu na dvě poloviny a v každé z nich vydlabeme střed, který rozmačkáme vidličkou spolu s kurkumou, špetkou černé soli a olejem. Nevydlabanou část („bílek“) naložíme do osolené vody na pár minut. Následně jej vyjmeme a hotovou směs zpátky zatlačíme do „bílku“.
Míchaná vejce z tofu – 1 tofu, půlka cibule, dvě lžíce rostlinného oleje, drcený kmín, mletá kurkuma, pepř, černá sůl, kurkuma
Cibuli si nakrájíme na kostičky a v míse rozmačkáme vidličkou tofu. Následně nakrájenou cibuli osmahneme na oleji a přidáme k ní drcený kmín a rozmačkané tofu. Po chvíli tofu posypeme pepřem, černou solí a kurkumou.
Indická citrónová šťáva
Pokud máte problémy s trávením, připravte si citrónovou vodu spolu se špetkou černé soli.
Co z toho plyne?
Ve výsledku můžeme říci, že sůl je důležitá pro fungování našeho organizmu. Není to rozhodně jed, kterému bychom jsme se měli vyhýbat, ale je to látka, která ovlivňuje celý metabolismus a je jen nás, jestli kladně nebo naopak negativně. Nejdůležitější je si hlídat obsah sodíku a jódu. Vždy bychom měli kupovat nerafinované soli, které neobsahují chemikálie. Pokud si budeme vybírat mezi různými druhy soli, musíme se rozhodnout podle jejich obsahu chloridu sodného a jódu. Pokud nás zajímá obsah jódu, měli bychom si koupit nerafinovou kuchyňskou sůl, která na rozdíl od té mořské neobsahuje jiné chemikálie z mořské vody. Pokud preferuje sůl s vyšším obsahem železa, je vaší jasnou volbou sůl himalájská. A jestli nás trápí přílišné solení potravin, pálení žáhy nebo krevní tlak, měli bychom si vybrat sůl kala namak, kterou využívají i vegani. Tak kterou si vyberete příště vy?
