- Letní čas byl zavedený v roce 1916 jako prostředek energetických úspor.
- Zvláště jarní změna času má negativní vliv na spánek a může ovlivnit chování v následujících dnech.
- Největší problémy přináší změny času citlivým jedincům a seniorům.
Čas od času se objeví debaty o zrušení letního času, stále to však vypadá, že ještě několik let budeme dvakrát do roka čas o hodinu posouvat. A to navzdory tomu, že celá řada zdravotnických autorit poukazuje na zdravotní rizika spojená se změnami času.
Jarní a podzimní změna času jen podtrhuje význam spánku
Letní čas byl poprvé zavedený v roce 1916, přičemž hlavní motivací byly energetické úspory. Změna zimního (standardního) času na letní čas totiž znamená více světla v odpoledních a večerních hodinách, což je spojeno s menší spotřebou energie na osvětlení.
Letní čas začíná poslední březnovou nedělí a končí poslední říjnovou nedělí. Z praktického hlediska je nejdůležitější následující:
Jarní změnu času = posun času o 1 hodinu vpřed = KRATŠÍ SPÁNEK
Podzimní změnu času = posun času o 1 hodinu zpět = DELŠÍ SPÁNEK
Ať už jste zastánci letního, zimního, nebo snad střídavého režimu, jedno je jisté. Každoroční změny času mohou být pro citlivé jedince či osoby pokročilého věku pořádnou zátěží na organismus, protože výrazně zasahují do přirozených cirkadiánních rytmů člověka. Někteří jedinci se tak se změnou času mohou srovnávat i po dobu několika týdnů.
Ovlivnění spánku, nemocí i akciových trhů
Ačkoliv se změna času o 1 hodinu na první pohled zdá jako marginální zásah do života, dnes již celá řada vědeckých studií ukazuje, že tomu tak není. Zvláště jarní změna času je totiž pro lidský organismus poměrně značný zásah do života.
Z bezprostředního hlediska je jarní změna času spojena se spánkovou deprivací a vyšší četností infarktu a cévní mozkové příhody. Studie také ukazují, že v pondělí po jarní změně času dochází k vyššímu počtu dopravních nehod a dokonce i k vyšší volatilitě na akciových trzích.
Dlouhodobé studie prozatím chybí, nicméně bylo ukázáno, že u některých jedinců nedochází ani po několika týdnech od změny času k synchronizaci cirkadiánních rytmů na nový čas.
Co to pro nás znamená?
Zvýšený výskyt infarktů se projevil zejména v jednotlivých dnech, celkové navýšení výskytu případů infarktu v rámci celého týdne zjištěno nebylo. Nelze potom usuzovat, že by snad změny času nemilosrdně zabíjely. Ukazuje nám to ale, jak velký vliv má na náš organismus rozdíl pouhé jedné hodiny v délce noci i následné rozdíly v času uléhání ke spánku a vstávání, které ovlivní naše aktuální cirkadiánní rytmy.
Co si z toho vzít?
Letní čas byl zavedený v roce 1916 jako nástroj energetických úspor. V dnešní době je však zřejmé, že umělá změna času o 1 hodinu má na lidské tělo značný vliv, a tak se diskutuje o možném zrušení letního času.
Studie ukazují, že pro lidské zdraví je riziková spíše jarní změna času, která zkracuje noc o 1 hodinu. Začátek letního času je tak spojený se spánkovou deprivací, vyšší četností srdečně-cévních onemocnění a má vliv na rozhodování člověka.
Zvláště potom citlivější jedinci a osoby pokročilého věku se se změnami času mohou vyrovnávat i po dobu několika týdnů.
