Fakt, že v našem tlustém střevě žijí nějaké ty mikroorganismy, je tak nějak všeobecně znám. Co byste ale řekli tomu, že by tyto bakterie, jejichž celková hmotnost může dosahovat až 2 kg, mohly nějakým způsobem pomoci zmírnit stavy úzkosti?
Jak mezi sebou komunikují střevo a mozek a proč je to důležité?
V květnu tohoto roku byl v prestižním britském časopise British Medical Journal zveřejněn článek, podle jehož závěru by mohlo optimální složení střevní mikrobioty snížit příznaky úzkosti, která v průběhu života postihne až ⅓ všech lidí.
Existuje totiž jakási osa, která napomáhá komunikaci střeva s mozkem, a umožňuje tak dokonalou koordinaci pochodů v našem těle. Tato soustava je tvořena nervovými drahami vedoucími
z mozku do oblasti trávicího traktu, ale zpětně také látkami vznikajícími při metabolismu bakterií, které ovlivňují mozkovou činnost.
Jaké studie byly hodnoceny a jsou lepší probiotika, nebo stačí úprava stravy?
Vědci z BMJ hodnotili celkem 21 studií, které se snažily prokázat souvislost mezi vhodným složením mikrobioty ve střevě a úlevou od příznaků úzkosti:
- ve 14 studiích vědci zvolili ke zlepšení stavu střevních bakterií probiotika (živé organismy nacházející se v některých potravinách a probiotické doplňky stravy, které brání uchycení a množení nebezpečných druhů bakterií ve střevě),
- v 7 studiích byly použity pouze dietní postupy.
Co ukazují výsledky? Strava je tím nejdůležitějším faktorem...
- Pozitivní vliv na snížení míry úzkosti se dostavil celkem u 11 z 21 studií(52 %). Dietní postupy však byly navzdory očekávání výrazně účinnější než terapie probiotiky.
- Zmírnění příznaků pomocí vhodné diety nastalo v 86 % případů, oproti 36 % úspěšnosti probiotik.
Ptáte se, jak je to možné? Důvod je jednoduchý. Dietní postupy se totiž mění trvale a každá změna výživy je následována odpovídající změnou složení střevní mikrobioty. Nasazením probiotik sice rychle dostaneme potřebné bakterie do střeva, nekvalitní stravou si je ale stejně rychle zničíme. Nejlepším způsobem je proto kvalitně jíst a probiotika zařadit v případě nějakého střevního dyskomfortu nebo užívání antibiotik.
Léčba stravou a probiotiky může sloužit i jako doplňková terapie úzkosti
Autoři studie také doporučili zvážit tuto optimalizaci složení střevní mikrobioty jako doplněk k terapii úzkosti pomocí léčiv. Problém však nastává v tom, že některá tato léčiva mohou mít na složení bakterií negativní vliv. S tímto narušením střevní rovnováhy pravděpodobně souvisí i ono pověstné přibírání na váze provázející užívání antidepresiv a antipsychotik (Bretler, 2019).
Jídlem ke spokojeným bakteriím a úlevě od úzkosti
Správné složení stravy umí dělat divy, pojďme si tedy říct, co konkrétně bychom měli do jídelníčku zařadit:
- prebioticky působící potraviny: celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, semínka
- prebioticky a probioticky působící potraviny: fermentované produkty (kysané zelí, kimchi, kvašená zelenina,...)
- probioticky působící potraviny: jogurty, kefíry a acidofilní mléko
- I tady platí, že nejlepší je to, co si uděláte sami, máme pro vás návod, jak si tuto zdravou a chutnou kvašenou zeleninu připravit doma.
Co si z toho odnést?
Více než v polovině zkoumaných studií se podařilo po dosažení vhodného složení mikrobioty snížit úzkostné stavy. Dietní postupy byly v tomto ohledu mnohem efektivnější než terapie probiotiky, je proto důležité zahrnout do svého jídelníčku potraviny prospívající střevním bakteriím.
