5 kroků, díky kterým zlepšíte svou disciplínu a dosáhnete vytoužených cílů

Za úspěchem většiny lidí stojí jeden jmenovatel – disciplína. Být disciplinovaný znamená dodržovat zásady a pravidla, které dostaneme od někoho (např. trenér) nebo si je vytvoříme sami. Disciplína se silně pojí s vůlí. A pokud tyto složky osobnosti nepatří mezi naše silné stránky, může se stát, že se nám nedaří plnit cíle a začínáme pořád znovu.

Když zapracujeme na své disciplíně, může se naše představa stát skutečností a díky nově nabyté sebedůvěře nás už nic nezastaví.

Co se v dnešním článku dozvíme?  

• Proč je vůle při plnění našich závazků tak důležitá
• Jak vypadá správně nastavený cíl
• Proč je důležité plnit sliby vůči sobě
• Že je důležité věřit sám/a sobě a svým schopnostem
• Proč by měl náš plán obsahovat také dny/příležitosti, kdy zapomenu na svůj režim
• Že selhat je normální a je to součást procesu.

Jak zlepšit svou disciplínu?

Naše vnitřní vůle často rozhoduje o tom, zda se nám daří plnit závazky. Na výmluvu "mám na to moc slabou vůli" můžeme rovnou zapomenout, jelikož vůli lze trénovat a zlepšovat. 

Hlavní esencí vůle je odolání krátkodobému pokušení, a díky tomu jít tak naproti dlouhodobým cílům. Prakticky to znamená, že odolám dezertu po obědě, následně se mi podaří zůstat v kalorickém deficitu a přiblížím se dlouhodobému cíli – hubnutí. 

5 klíčových kroků pro zlepšení vůle a disciplíny

1. Nastavíme si realistické a krátkodobé cíle

Každý ví, že když chceme silnější svaly, musíme je posilovat. To stejné platí pro vůli. Tu posílíme tím, že své cíle budeme plnit. Každé selhání naopak naši vůli oslabí. Obraz našich cílů si tvoříme sami. A to je velká výhoda! Sami se známe nejlépe a jsme prakticky schopni dopředu odhadnout, co pro nás bude “brnkačka”, a co se naopak obtížností bude rovnat výstupu na Everest. 

Naše cíle by měly být tak uprostřed – realistické, ale zároveň pro nás výzvou

Vybíráme krátkodobé, specifikované, malé cíle, jejichž plnění bude posilovat naši vůli, zlepšovat disciplínu a posouvat nás ke splnění velkých, dlouhodobých záměrů.

Už při tvoření plánu bychom měli zapomenout na přístup všechno, nebo nic. Nemůžeme po sobě chtít zázraky a být na sebe zbytečně moc přísní. To by pak mohlo malé odchýlení od plánu vyústit v pocit zmaru a nesmyslnosti našeho počínání.

Tabulka: Jak může stanovení cílů vypadat v praxi? 

Pro stanovení jasných a dosažitelných cílů můžeme použít pomůcku SMART.

Každý náš cíl by měl být: 

1. Specific – specifický
2. Measurable – měřitelný
3. Achievable – dosažitelný
4. Relevant – relevantní, rozumný
5. Time bound – časově ohraničený

Např. Začnu běhat a do měsíce zvládnu uběhnout 5 km do 40 minut. 

2. Dodržujeme to, co si slíbíme 

Sami sebe považujeme za spolehlivého člověka. Co slíbíme ostatním, to splníme. Ale jak to máme vůči sobě samým? Uskutečníme vždy to, co si zadáme? Pravděpodobně ne vždy. Je totiž mnohem jednodušší neplnit závazky vůči sobě než vůči ostatním. 

Například si nastavíme cíl, že tento týden vynecháme sladkosti a dezerty. První den se to podaří, další den nás něco naštve a uklidnění emocí použijeme jako výmluvu, proč jsme snědli celou čokoládu na posezení.

A když se to opakuje, víra v sebe sama pomalu upadá a nebereme se vážně. 

Jak z toho ven?

• zadáváme si splnitelné cíle
• chováme se k sobě jako k jiným lidem
• dodržujeme závazky vůči sobě

S tím, jak jdou naše vize ruku v ruce s realitou, naše sebejistota roste. 

3. Myšlením se naladíme na pozitivní vlnu

Jít do boje, který už předem považujeme za prohraný, je předzvěstí neúspěchu. Už jsme sami sebe tolikrát zklamali, že pokládáme za nemožné něco opravdu dotáhnout do konce. Jsme to, čemu sami věříme. 

Úspěšní lidé to dotáhli tak daleko, protože věřili, že to zvládnou.

Potřebujeme změnit své myšlení na notu:

• “Mám na to!” 
• “Nastal můj čas, konečně to zvládnu!”
• “Mám silnou vůli odolat všem pokušením.”
• "Díky své disciplíně, si splním své cíle!”
• “Zasloužím si úspěch.”

Prostě si v hlavně vytvoříme svou vlastní realitu a představujeme si sami sebe, jak dosahujeme své mety. 

4. Také dny nebo příležitosti, kdy si dáme oddech od režimu, si můžeme plánovat

Stejně jako si plánujeme náš super skvělý jídelníček a tréninkový program, bychom si měli dovolit zaznačit do diáře dny nebo příležitosti, kdy si dáme pohov. To znamená, že nás například čeká velká rodinná oslava a my se zrovna snažíme hubnout a držet kalorický deficit. Můžou se odehrát dva scénáře:

1. V prvním případě si řekneme, že i na oslavě se budeme co nejvíce držel plánu, započítáme si do tabulek každý gram pokrmu, který sníme. Nakonec ale neodoláme koláčům od babičky a pak už si řekneme, že nemá cenu se dál plánu držet, přejíme se a jdeme spát s pocitem selhání.
2. V druhém scénáři si naplánujeme, že si oslavu užijeme a nebudeme řešit, co sníme nad rámec kalorického příjmu. Další den se bez jakýchkoliv výčitek a pocitu zklamání vrátíme do "režimu". Pro naši psychiku, vůli a disciplínu je mnohem výhodnější druhá varianta. 

5. Odpouštíme si selhání, je to součást procesu

V naší cestě za splněním cílů můžeme být chvíli nahoře, plnit plán na 100 %, ale pak vynecháme trénink, nedodržujeme jídelníček a padneme na dno. Cesta za úspěchem není přímočará, ale pořádně zakroucená. 

Když selžeme, odpustíme si to, přehodnotíme naše cíle, připomeneme si důvod našeho snažení a opět se zaměříme na progres. Čím déle se budeme "máchat" v pocitech viny, selhání a nedostatku disciplíny, tím hůře se nám bude vracet do "režimu". 

Lepší variantou je popřemýšlet, co nás k nedodržení plánu vedlo, případně upravit plán, aby se to již neopakovalo. Z chyb se učíme a zároveň nás mohou posouvat dál.

[Instagram]

Co si z toho vzít?

Na budování silné vůle a disciplíny není nikdy pozdě. Jsou to stavební kameny v plnění našich plánů. Vždy bychom měli začít se správně nastavenými cíli. Následně zapracovat na dodržování toho, co si slíbíme. Naladíme se na pozitivní vlnu a pevně věříme, že to tentokrát opravdu zvládneme.

A pokud se stane, že náš plán nedodržíme, poučíme se z chyb a jedeme dál v realizaci našich snů.