Pokud si chceme užít třeba takové to "domácí žvýkáníčko" s Tomášem Matonohou, sáhneme vždycky po orbitkách. Jak ale ukazují nejen poslední výzkumy, chytře načasovaným žvýkáním dokážeme přidat další dílek do skládačky hubnutí a snížení kalorického přijmu. Jak je to ale možné?
Nebylo by krásné, kdybychom se mohli doslova prožvýkat k dokonalé postavě? Moderní výzkum zabývající se vlivem žvýkání na celkový energetický příjem (a tím pádem hubnutí) přináší zajímavé výsledky.
Co se v dnešním článku dozvíme?
- Jak souvisí žvýkání žvýkaček s naším kalorickým příjmem a hladem
- Jaká jsou pozitiva a negativa žvýkaček
- Co bychom měli žvýkat
- Jestli je tedy lepší žvýkat, nebo nežvýkat
Může žvýkání žvýkaček ovlivnit, kolik jídla sníme?
Pojďme se podívat na studii od Melansona & Kresgeho, (2017).
Autoři pracovali s hypotézou, že žvýkání žvýkačky může:
- Snížit kalorický příjem oběda po předepsané snídani.
- Zmírnit pocit hladu nalačno, a dokonce i po jídle.
Celkově 17 mužů a 16 žen bylo náhodně vybráno, aby se zúčastnili této cross‑over studie. Můžeme zaznamenat testovací den, kdy výzkumníci testovali své hypotézy, a kontrolní den, kdy měli účastníci studie dát odpočinout svým žvýkacím svalům.
- Testovací den spočíval ve žvýkání žvýkačky bez cukru celkově po dobu jedné hodiny v předem daných časech.
- 20 minut žvýkání v období mezi probuzením a snídaní.
- Dvakrát 20 minut v období mezi snídaní a obědem.
- Kontrolní den testované osoby nedostaly žádnou žvýkačku.
Co výzkumníci zjistili?
Snídani tvořil v obou případech koktejl v energetické hodnotě 30 % změřeného klidového energetického výdeje. Po třech hodinách následoval oběd s vodou dle libosti.
V rámci testovacího dne, kdy účastnící měli předepsané hodinové "žvýkací hody", došlo k níže zmíněným jevům:
- Zkoumané osoby hlásily menší pocit hladu mezi dobou probuzení a snídaní.
- Celkově snědly během oběda menší porci jídla a méně kalorií, i když toho mohly sníst, kolik chtěly.
V závěru výzkumníci zmiňují, že žvýkání žvýkaček by mohlo být zajímavým nástrojem k ovlivnění energetické bilance a zároveň celkového procesu hubnutí. No nebylo by krásné prostě žvýkat svoji "airwaysku", a tím nepřímo hubnout?
V další stejně designované studii ti samí autoři Kresge & Melanson, (2015) ukazují, že žvýkání dokáže o něco málo zvýšit energetický výdej v den, kdy zkoumané osoby žvýkaly, oproti dni, když nežvýkaly.
Zároveň Hetherington & Regan, (2011) přispěli svou troškou do mlýna, když ukázali, že žvýkání žvýkaček dokáže potlačit chuť na slané a sladké svačinky, a přispět tak k pocitu nasycení z jídla.
Kde se vzalo žvýkání?
Žvýkání všeho možného je tu od nepaměti. Již staří Indiáni a domorodci žvýkali kůru stromů a různé bylinky. V dnešní společnosti můžeme zaregistrovat spíše synteticky vyráběné žvýkačky, jako je vidíme na nekončícím proudu reklam v televizi.
Pozitiva žvýkání žvýkaček
- Zlepšení mozkových funkcí v podobě bdělosti, paměti, porozumění a spolehlivého vykonávání důležitých rozhodnutí během úkolu (Hirano & Onozuka, 2014; Hirano & Onozuka, 2015).
- Jak už jsme naznačili,žvýkání žvýkaček dokáže pomoci s redukcí tukových zásob (Xu et al., 2015, s.).
- Žvýkačky slazené umělým sladidlem xylitolem jsou dle Mäkinena, (2011) účinnější pro prevenci zubního kazu, protože lépe dokáží potlačit nežádoucí bakteriální růst v mezizubním prostoru než ostatní umělá sladidla.
- Zkrácení času potřebného pro regeneraci po operaci střev, kdy došlo například k resekci. Žvýkání totiž dokáže podněcovat motilitu střeva a zlepšit jeho prokrvení (Chan & Law, 2007).
Negativa žvýkání žvýkaček
- V nadměrné konzumaci mohou žvýkačky se sladidlem (polyalkohol sorbitol) způsobit průjem podle Saussele, (2008), a dokonce dle Bauditze, (2008) žvýkačky se sladidlem sorbitolem mohou vést k chronickým průjmům a nechtěnému váhovému úbytku, a to zejména u lidí se zažívacími problémy, jako je syndrom dráždivého tračníku.
- Žvýkačky slazené cukrem napomáhají k rozvoji zubního kazu kvůli rozmnožení bakterií v ústní dutině konzumujících cukr. Jako vedlejší substrát tyto bakterie produkují kyseliny, které nám leptají zubní sklovinu a způsobují zubní kaz (Toors, 1992).
- Nadměrné užívání žvýkaček může být spouštěčem bolestí hlavy, jak dokládá Lippi, Cervellin, & Mattiuzzi, (2015).
Co je tedy nejlepší žvýkat?
Staří Řekové žvýkali pryskyřici, Indiáni v pralese liány, moderní člověk žvýkací tabák a žvýkačky. Co je tedy nejlepší? Samozřejmě to budou například bylinky, ale komu by se chtěla žvýkat třeba taková kopřiva, bazalka, oregano nebo máta? Ono se pak celkem křiví ústa a za "erwejsku" bychom dali pomalu království.
Nicméně jako nejlepší forma žvýkačky se jeví ta, která je slazená umělým sladidlem, ideálně xylitolem. Lidé, kteří trpí například syndromem dráždivého tračníku, by z jiných forem sladidel nemuseli mít zrovna dobrý pocit po dožvýkání. Mohly by se u nich objevit zdravotní obtíže. V závěsu za sladidlem xylitolem se drží stévie. Někdo na ni ale může být intolerantní, objevit se mohou i zažívací obtíže, jako jsou třeba průjmy.
Žvýkat, nebo nežvýkat?
Řekněme, že je to čistě na každém z nás, ale je reálné, že žvýkání nám pomůže zahnat chutě, kdy toužíme vyplenit ledničku i sousedovu spižírnu s tajnými zásobami Nutelly. Společně s kalorickým omezením může žvýkání působit ve vzájemné symbióze i v otázce hubnutí.
Žvýkačky nám totiž mohou pomoci snížit kalorický příjem! Ale pamatujme, žvýkačky patří do odpadkových košů, nikoliv na chodník, vlasy nebo oblečení. Vždyť přírodě trvá takové materiály rozložit pěknou řádku let, buďme k ní ohleduplní.
