Pro někoho neexistuje správný start do nového dne bez pořádného hrnku kávy. Až potom, co se nám kofein a další bioaktivní látky z kávy rozproudí v krevním řečišti, můžeme se začít bavit o následující práci, sportu nebo studijní aktivitě.
Se stále se rozšiřující nabídkou kávy v restauracích, barech, specializovaných kavárnách, kavárenských řetězcích typu Starbucks nebo Costa Coffee a pojízdných vozítkách, jako je třeba Kofi–Kofi, se zvětšuje i její konzumace. Doba, kdy jsme v kavárně mohli dostat pouze "turka" nebo "rozpustnou kávu" je naštěstí pryč. Je ale káva zdraví prospěšná, či nikoliv? To je otázka, na kterou stále hledáme odpověď.
Co se v dnešním článku dozvíme?
- Z kolika šálků kávy za den můžeme pozorovat zlepšení sportovního výkonu nebo lepší náladu a paměť
- Co nám hrozí, když vypijeme více kávy, než by bylo zdrávo
- Jestli káva obsahuje velké množství antioxidantů.
- Jestli může za pozitivní účinky kávy samotný kofein, nebo je to kombinací všech látek v kávě
Kdo pije kávu, bude celkově zdravější!
Když jsem si ráno nad šálkem čerstvě mleté kávy připravené v moka konvici pročítal studii zabývající se shrnutím všech doposud známých účinků kávy na lidský organismus, opravdu s chutí jsem si svůj šálek vychutnal a zvažoval jsem, že si udělám další. To by ale vzhledem ke skoro jednorázové dávce kofeinu přes 200 miligramů nemusela moje srdeční soustava nechat bez povšimnutí.
Ale pojďme se podívat, na co Poole s kolektivem (2017) ve studii zveřejněné v British Medical Journal přišli.
Ve své práci analyzovali 201 observačních meta‑analýz (práce zpracovávající data z jednotlivých studií) s 67 unikátními zdravotními závěry a 17 intervenčních meta‑analýz s 9 unikátními zdravotními závěry.
- Celkově byla konzumace kávy spojena spíše se zdravotními benefity než s negativy.
- Lidé, kteří pijí denně 3–4 šálky kávy (230–408 mg kofeinu), mají celkově nižší riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s lidmi, kteří kávu do svého denního režimu prozatím nezařadili.
Celkově vyšší spotřeba kávy znamená:
- 18% snížení rizika vzniku rakoviny.
- Ochranné účinky proti onemocněním jater nebo vzniku ledvinových kamenů.
- Nižší pravděpodobnost vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je třeba Alzheimerova choroba.
- Pravděpodobně lepší náladu, reakční dobu na podnět, paměť, bdělost a kognitivní funkce (Ruxton, 2008).
- Lepší sportovní výkon až o 12 % (Doherty & Smith, 2005).
- Nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu. Každý šálek kávy snižuje naše riziko vzniku cukrovky II. typu průměrně o 7 %. Čím více kávy tedy pijeme, tím je naše riziko rozvoje cukrovky menší. Neměli bychom však překračovat hranici 4 šálků kávy za den (Huxley et al., 2009).
Většina malého procenta negativních případů účinků kávy byla zneplatněna faktem, že osoby, u kterých se negativní účinek projevil, kouřili nebo jiným chováním negativně ovlivňovali své zdraví.
Pozor by si ale měly dát těhotné ženy, kdy vysoká spotřeba kávy byla asociována například s nižší porodní váhou dítěte nebo předčasným porodem. Tedy s výjimkou těhotných žen neexistuje žádný větší zdravotní problém, který by byl spojen s přiměřenou konzumací kávy.
Prospívá káva jako celek, nebo jen samotný kofein?
Jak je známo, přílišné oddávání se kávovým radostem nese svá rizika v podobě negativního efektu kofeinu na náš organismus. Jedná se především o dehydrataci, úzkosti, bolest hlavy nebo narušený spánkový cyklus.
Je třeba poznamenat, že příjem kofeinu do 420 mg denně, tedy až 5 šálků kávy, nemá negativní efekt na hydrataci organismu (Ruxton, 2008).
Vědce samozřejmě zajímalo, jestli za zmíněné benefity může kofein nebo chemická struktura kávy. Odpověď zatím není zcela jasná. Káva však obsahuje velké množství antioxidantů. Popravdě lidé, kteří pijí kávu a na zeleninu s ovocem se pouze šklebí v supermarketu a dávají od ní ruce pryč, přijímají drtivou většinu antioxidantů právě v kávě, zejména polyfenolů (Fukushima et al., 2014).
Z toho lze předpokládat, že se jedná o synergický účinek kávy jako celistvého nápoje, který stojí za zmíněnými benefity kávy, nikoliv pouze izolovaných složek jako v případě kofeinu. Je však potřeba také brát důraz na způsob přípravy kávy.
Čím déle totiž necháme kávu louhovat v šálku (jako v případě turecké kávy), tím více se do nápoje uvolňují škodlivé látky, jako je třeba kafestol, který má negativní účinek na cholesterolové spektrum. Jako ideální se jeví příprava kávy v domácích podmínkách v podobě frenchpressu, aeropressu, v moka konvičce, džezvě nebo pomocí překapávače (Urgert et al., 1995).
- Komplexní článek na problematiku příjmu kofeinu najdeme pod názvem Kolik kofeinu už je přes čáru a co nám může způsobit?
Co si z toho vzít?
Celkově je pití rozumného množství kávy považováno za zdravé. Méně kávy by však měly vypít těhotné ženy, a to 2–3 šálky za den. Existuje také skupina lidí, kteří jsou na efekt kávy citlivější. I u této skupiny je zapotřebí dalšího výzkumu pro poznání zdravé dávky kávy.
Pokud mezi tyto zmíněné jedince nepatříme a za den si dopřejeme klidně až 4 šálky kvalitní kávy, užívejme si to jako chvilku pro sebe s vědomím, že si tím také prodlužujeme život.
Ještě je na místě zmínit, že moderní kávové nápoje, jako je třeba dýňového lattéčko ve Starbucksu, mají s kávou jen pramálo společného. Spíše se povahově jedná o nápoj, který je mnohdy nechtěným zdrojem vydatné energie navíc.
