Rýže se stala mýtickou potravinou v kulturistice a fitness. Téměř každého vyznavače objemovky, kterého denně ve fitku potkávám, má ve svém jídelníčku minimálně jednu až dvě porce rýže. Je opravdu tou ideální potravinou pro náš jídelníček?
Rýže - opravdová fitness potravina?
Přiznám se, i já jsem byl vyznavačem rýže. Pamatuji si na doby, kdy jsem na letní brigádě ve svých šestnácti letech a nutnosti chodit na meníčka (protože nám to jednoduše zaměstnavatel nakazoval a proplácel) přidával ke každému jídlu dvojitou porci rýže. Nezřídka se tak stalo, že jsem jedl kuřecí řízek s rýží, tresku s rýží nebo třeba (pokud nebylo zbytí) smažené syrečky s rýží. Docela šílené kombinace, nicméně mě zcela uspokojoval fakt, že jsem snědl hromadu rýže podobně jako moje kulturistické vzory. Dodnes si vzpomenu na fotografie kulturistů ze zlaté éry, kteří mají zabořenou hlavu v obrovském kýblu s rýží, který se snaží během dne sníst. Dnes již rýži nejím, tuším, že to budou již skoro dva roky, kdy jsem přestal jíst rýži. Dám si ji jednou za půl roku, a víte co, zlepšil jsem se. Dokážu držet netučnou formu i mimo sezónu, cítím se daleko energičtěji a jsem schopen udržet více svalové hmoty.
Netvrdím, že konzumace rýže je špatná. To v žádném případě. Je to kvalitní potravina, která, ač nám není geograficky vlastní, do našeho jídelníčku zřejmě patří. Tvrdím ale, že nemusí být takovým zázrakem, za který se ve fitness považuje. Co tedy víme o rýži?
Vyšší glykemický index
Jak jistě víte, tak glykemický index podporuje teorii tloustnutí na základě příjmu sacharidů. Čím "glykemičtější" potraviny tedy konzumujete, tím více jste na pokraji toho, že inzulin vyprovokovaný po příjmu potraviny způsobí nechtěný nárůst tuku. Glykemický index rýže je velmi variabilní ve vztahu k odrůdě, kterou zvolíte. Obecně se dá říct, že čím tmavší (hnědší se slupkou), tvrdší, méně rozvařená, tím pro vás lépe. Tyto druhy rýže dosahují GI okolo 50, bílé varianty mají pak GI okolo 80 - 85, což z nich dělá téměř jednoduchý cukr. Důsledkem jeho příjmu může být jedna zmnožování tukové tkáně, úpadek do hypoglykemie nebo až inzulinová rezistence.
Nízký podíl vlákniny
Ruku v ruce s glykemickým indexem jde i podíl vlákniny. Ten může být velmi nízký a může být i pod 1 g / 100 g potraviny. V našem jídelníčku má vláknina svoje nezastupitelné místo. Je pro nás důležitá z hlediska kvality průchodu tráveniny střevem, výživu střevní mikroflóry a správné funkce tlustého střeva. Ba co více, zasytí vás na velice krátkou dobu, vy tak dostanete dříve hlad a budete opět vyhledávat příval sacharidové energie. Opět zde platí, pokud chcete získat z rýže vlákninu, konzumujte hnědou rýži.
Limitní aminokyselina lysin
Oproti jiným zdrojům, jako jsou například brambory, má rýže nízký podíl bílkovin. Samozřejmě, tuto potravinu nejíte proto, abyste doplnili bílkoviny do stravy, ale hlavně kvůli sacharidům. I tak je škoda bílkoviny přijaté ve stravě zcela nevyužít. V případě lysinu to může být ale dvojsečné. Tato aminokyselina se řadí mezi esenciální a nutně musí v naší stravě být. Lysin je velmi důležitým stavebním prvkem pro všechny bílkoviny obsažené v našem těle. Má významnou roli při budování svalů, vstřebávání vápníku, při hojení po operacích či po zraněních. Má také funkci při produkci hormonů, enzymů a protilátek při infekcích. Zde si již výběrem druhů rýže příliš nepomůžeme a musíme sáhnout ke kombinaci potravin, nebo ke střídání zdrojů.
Pokud budu tedy vybírat, tak jakou zvolit?
Závěrečné slovo: Pokud bych to měl shrnout, tak jen zopakuji jeden z prvních odstavců. Neodsuzuji konzumaci rýže, jistě má v kulturistice a fitness své místo, nicméně si zřejmě nezaslouží takové privilegium, které historicky v tomto sportu má. Daleko větší přínos vidím v potravinách, jako jsou brambory, zelenina, ovesné vločky, dýně, celozrnné těstoviny nebo luštěniny. Ty jsou nám převážně vlastní a přirozené a měli by tvořit základ našeho jídelníčku z pohledu sacharidů. Rýži bych do jídelníčku zařazoval jednou za dva dny.
Zdroje:
examine.com