Filip Šteflovič se na poli fitness pohybuje už poměrně slušnou dobu a mimo několika úspěchů na domácí scéně si dokázal vybojovat i profi kartu u federace IFBB, kterou sám Filip připodobňuje fotbalové Lize mistrů, kde se mezi sebou utkávají ti nejlepší z nejlepších. V následujících řádcích se dozvíte, jak se Filipovi dařilo na letošním EVLS Prague Pro v kategorii physique nebo jak si vede jeho značka oblečení.
Filipe, jsem rád, že jsme se opět po letech dostali ke společnému rozhovoru. Začnu tedy tradičně i netradičně. Jsi již 2 roky profesionálem IFBB, co to pro tebe znamená?
V první řadě to pro mě znamenalo splnění velkého snu, který jsem si vytyčil. Velký rozdíl vidím také v tom, že jsem se oddělil od většiny závodníků (amatérská úroveň) a dostal se do popředí, už jen díky předponě IFBB PRO. Lidé to občas potřebují černé na bílém, aby uvěřili kvalitě. Máme spoustu lidí, co mele stále ústy, ale činy tomu neodpovídají. Já osobně to dělám tak, aby za mě mluvily činy a díky tomu pociťuji, že mě lidé začali respektovat a uznávat, čehož si velmi vážím. A tam je asi ten největší rozdíl.
Za dobu, co je kategorie Men‘s Physique v ČR a na Slovensku, se stalo profesionály pouze 7 lidí (aktivních 5). To jsou asi největší změny, jiné příliš nepociťuji. Práci – business se snažím dělat stále kvalitně a od srdce jako před dvěma lety, kdy jsem soutěžil ještě na amatérské úrovni. Proto si myslím, že i kdybych se profesionálem nestal, tak si půjdu za svými cíli stejně a lidé mě budou i tak vyhledávat. Ale jak říkám, někdy je potřeba to vidět v číslech nebo černé na bílém.
Od doby svého úspěšného vstupu do IFBB Pro League spolupracuješ s Vláďou Pajičem. Jaká je spolupráce s trenérem, který měl pod svými křídly nemálo úspěšných sportovců včetně třeba Milana Šádka?
S Vláďou Pajičem spolupracuji již čtvrtým rokem. Je to pro mě jeden z nejúžasnějších lidí v mém životě a pro mě obrovský učitel, mentor, psycholog, trenér a kamarád, ke kterému mám pokoru i respekt. Plně si ho vážím a stále se od něj učím. Hlavně je to člověk, který mě vytvořil a díky němu jsem tam, kde jsem.
Jsi IFBB profesionál, v posledním roce se však rozdávají profesionální karty v Evropě spíše pod nálepkou IFBB Elite Pro. Jsou tyto "profi" divize dnes ne zcela spřátelených organizací vůbec srovnatelné? Protože nemálo závodníků právě z IFBB PRO ji označuje za druhou ligu. A ty sám jsi neuvažoval o přestupu?
Tuto evropskou federaci beru spíše jako UEFU ve fotbale, oproti IFBB (NPC) Lize mistrů, tak to prostě zatím je.
Za prvé IFBB (NPC) má Mr. Olympia a za druhé se za půl roku stalo držiteli profesionální karty IFBB Elite Pro stejně osob jako v IFBB (NPC) za 5 let. A to mluvíme pouze o kategorii Men‘s Physique.
Tím chci říci, že určitě nemám v plánu přestupovat do 2. ligy, kde není možnost dostat se na Olympii do Las Vegas.
Neodsuzuji žádnou federaci, ale neutrální člověk bez ovlivňování musí vidět, co je Liga mistrů. Ale jinak uznávám sportovce v obou federacích a říkám, že je důležité, že si každý najde to své.
Máš za sebou velmi aktivní kariéru, hned několik soutěží s tím nejúspěšnějším "zápichem" na EVLS Prague Pro. Jak se ti soutěžilo na domácí půdě?
Byl tu neskutečný zážitek, nejen z hlediska soutěže, ale hlavně díky dění okolo. Podařilo se mi splnit si dva sny v jeden okamžik. Tzv. dvě mouchy jednou ranou.
Před 5 lety, když jsem se byl poprvé podívat na tehdy Olympii Amateur (teď EVLS), jsem si říkal, že by bylo úžasné jednou na této soutěží stát na podiu, a taky jako sponzorovaný atlet na stánku. Ano, to se mi podařilo, ale stále to nebyl vrchol a já osobně si vždy kladu ty nejvyšší cíle.
Letos se mi podařilo vše předimenzovat natolik, že jsem stál na pódiu mezi profesionály a získal medaili. Zároveň jsem na jednom z největších fitness veletrhů měl stánek s vlastní značkou SF7 PRO WEAR a kočíroval šikovný team lidí. K tomu prostě není co dodat. Zároveň feedback lidí byl velmi pozitivní a mě to zase nabilo energií a pocitem, že to, co dělám, dělám správně. Takže za mě letos jeden z největších zážitků.
Když bys měl porovnávat svoji formu letos a v letech předchozích, cítíš posun?
Rok co rok se snažím zlepšovat a řekl bych, že se mi to stále daří. V posledních letech kladu ale větší důraz na stránku psychickou (mentální) a seberozvoj. Jsem totiž zastánce toho názoru, že jakmile je hlava správně nastavená, tělo lépe poslouchá a díky tomu se můžete posunout za hranice, kam se jen tak každý nedostane. Prostě takový kruh seberozvoje.
Po EVLS Prague Pro jsi absolvoval i další soutěže včetně soutěže v Itálii. Jak vlastně funguje "politika" na takových soutěžích, jak moc musíš být "referee friendly“?
Nejprve jsme plánovali soutěže 14 dní po EVLS, ale Spain a Germany bylo z nějakého důvodu zrušeno. Museli jsme naplánovat další soutěže, které byly až necelé 2 měsíce po EVLS. To už nám moc nehrálo do karet.
Druhou soutěž v Itálii jsem vymazal ze svého repertoáru soutěží, protože to byla opravdová fraška a pro mě velké zklamání, které jsem nemohl ovlivnit. Hned druhý den jsem ale nad tím mávl rukou a nic si z toho nedělal.
Třetí soutěž, a také poslední letošního roku v Rumunsku (Bukurešť), byla pro mě příjemným překvapením a takovým hezkým ukončením sezony. Výsledkově bohužel ne, ale za to jsem si z této země odvezl mnoho nových zkušeností, zážitků a celkové psychické posilnění.
Soutěží se neúčastníš pouze jako závodník, ale často také jako "prodejce" nebo zástupce své značky oblečení, což je oblast, která neuvěřitelným tempem stále roste. Jak se ti vůbec daří jako fitness podnikateli?
Ano, přesně tak. V některém odvětví podnikání se mi daří více, v některém zatím méně. Podotýkám zatím, proto na sobě stále pracuji a snažím se zlepšovat po všech stránkách, ve kterých cítím svůj potenciál a baví mě. Celkově bych řekl, že se mi daří, dělá mě to šťastným, ale někdy je velmi náročné to vše skloubit. A jak se říká, u podnikání, že je to někdy horská dráha, tak to zažívám i já. Jsem mladý a vím, že když u všeho vydržím a budu pilně pracovat, tak vše, co si přeji, se splní.
Mimo své značky se věnuješ i trenérství a sportovním přípravám. Cítíš se lépe a méně nervózní jako závodník nebo jako trenér?
Dříve mě naplňovaly vlastní úspěchy na soutěžní scéně, teď mi dělá větší radost úspěch mých závodníků. Vždy se snažím kluky připravit na 100 %, proto z mé strany není důvod být nějak nervózní. Spíše se snažím působit sebejistě a tím i přenést klid na mé závodníky. Vím totiž, co obnáší první soutěže, jak se cítí a co potřebují, aby využili svůj potenciál, na kterém jsme dlouhou dobu pracovali. Byla by přece škoda, kdyby byli skvělí doma před zrcadlem či ve svém fitku a neuměli se prodat.
Je trenérství právě ta oblast, kam se budeš ubírat po skončení aktivní kariéry? A jak vlastně dlouho ještě plánuješ závodit?
Ano, tato práce mě baví a naplňuje. Zároveň však chci rozšířit svůj repertoár nejen ve fitness, ale celkově trénovat a učit mladé lidi, aby využívali svůj talent a potenciál k tomu, aby v životě dělali to, co je baví a zároveň je to živilo. Protože když děláme něco, co nás baví, dělá nás to i šťastnými.
Uvidíme vše podle celkových okolností, ale soutěžit bych chtěl do 33, max. 35, a potom se naplno věnovat podnikání. Ať už trenérství a SF7 TEAMU, tak mé značce a věřím, že i dalším odvětvím.
Co je tvým největším cílem ve sportovní oblasti?
Dostat se na Olympii v Las Vegas a díky těmto a všem dalším úspěchům a zkušenostem rozvíjet SF7 TEAM, který je již teď velmi úspěšný, a tím být i jedním z nejlepších trenérů / mentorů / psychologů v ČR / SK.
Jsem toho názoru, že TRENÉRSTVÍ už není pouze o tom nadrilovat se svými klienty / závodníky pouze tréninkový plán a jídelníček na míru. SF7 TRENÉRSTVÍ má přidanou hodnotu právě toho, že můžete jít do teamu s nízkým sebevědomím, ale pokud vytrváte, tak odejdete jako sebevědomý vítěz. Není to sice v každém případě, ale ze 75 % ano.
Co naopak v té pracovní / podnikatelské?
Být úspěšný podnikatel a uznávaná osobnost s velkým vlivem na komunitu, abych mohl celkově pomáhat lidem a vést je k životům, aby byli šťastní. To je takové obecné hledisko, ale když budu konkrétní, tak úspěšný trenér / mentor – coach a majitel prodávané značky oblečení SF7 PRO WEAR. Věřím však, že se postupně díky rozvoji a kontaktům mohu dostat do různých oborů.
Kdybych to měl vzít úplně od začátku, tak za velký úspěch beru už to, že jsem se nenechal ovlivnit příbuznými/rodinou a nešel pracovat jako zaměstnanec. Šel jsem svoji cestou a začal podnikat. Zároveň mě tato skutečnost naučila disciplíně, sebekázni a celkově mi to do života přineslo nové obzory. Vím však, že se mám v tomhle odvětví ještě hodně co učit.
Pryč od soutěží a vzhůru ke stravování. Kdybys měl charakterizovat svůj styl stravování, protože aktuálně jich běhá po naší "planetě" mnoho, jaký to je a jak se mění ve vztahu k soutěžím?
Jsem zastáncem toho, co fungovalo před mnoha lety, tzv. old school styl. To je klasika a žádné vymýšlení. Pokud jsem v závěrečné přípravě, tak jím převážně maso, vajíčka, tvaroh, protein, ryby, rýži, případně brambory, vločky, zeleninu a ze zdravých tuků olivový či kokosový olej, občas nějaké naturální ořechy, ale ty jen zřídka, protože tuky na mě příliš dobře nepůsobí.
Pokud bychom mluvili o celoroční stravě, tak jím podobnou, ale výrazně pestřejší stravu, občas nějaké tmavé pečivo, ovoce, kvalitní šunku a sýr. Velmi rád vařím, takže různě o víkendech vymýšlím a celkově se snažím jíst vyváženou stravu, abych se udržoval v nějakém svém fyzickém standardu a díky tomu i psychické pohodě.
Každý to chce slyšet, a tak se na to zeptám i já. Co doplňky stravy? Kdybys měl vytáhnout pro tebe ty nejpodstatnější, které to budou?
V první řadě jsou to vitaminy a minerály. Hlavně vit. C, E, D a zinek. Jinak klasicky ze suplementů protein, který pro jeho chuť miluji a na regeneraci BCAA či glutamin. Jinak suplementům už příliš neholduji.
V poslední době je hojně diskutovanou oblastí doping. Vyjadřoval jsi se ke kauze "Kiro", jaký je ale tvůj pohled na zneužití / užití dopingu u závodníků, ať již v mládežnických kategoriích, tak v profi?
Je to věc, která se objevuje v každém vrcholovém sportu, ale mrzí mě především to, že se o něm mluví veřejně pouze ve fitness, a proto nás široká veřejnost může brát jinak. Ano, ve sportu to vždy bylo, je a bude, ale jsem pro, aby se o něm nemluvilo jako o lentilkách, ale spíše to zůstalo pod pokličkou jako za dřívějších dob.
Dnes se toto téma využívá jako dobrý marketingový tah a to také mluvím o osobnostech, které se k tomu vyjadřují. Nejspíše se to už nezmění, ale co bych všem radil a doporučil, neberte toto téma na lehkou váhu a nenechte si radit od dealerů, ti totiž neřeší vaše zdraví, ale kolik jim z toho kápne.
- Užívání anabolických steroidů je obrovským zdravotním rizikem, které se negativně projevuje zvýšením rizika vzniku mnoha onemocnění a v neposlední řadě třeba neplodností. Více se o tomto tématu můžete dočíst ve článku s názvem Sypači pozor! Podle jakých příznaků na těle poznáte užívání anabolických steroidů?
- K užívání steroidů se také přiznal KamFIT a sám říká, že s tím už jednou provždy skončil. Více se dozvíte v článku s názvem KamFIT varuje: Steroidy z tebe udělají Supermana a bestii v posteli, ale dřív umřeš!
Doping hodně ovlivňoval a měnil kulturistické éry a kategorie, která se ti líbila nejvíce?
Jak už jsem zmiňoval u stravy, tak éra old school za dob Franca Zanea, Boba Parise, Arnolda S. atd. Zde hrála hlavní roli estetika, připravenost, krása těla a ne to, kdo má více peněz na chemii.
Na trend minulosti nyní reaguje kategorie Classic physique. Ty, jako physique s opravdu dobrýma nohama, neuvažuješ o tom, že bys zkusil tuto kategorii?
Kategorie se mi velmi líbí a vždy říkám, nikdy neříkej nikdy, ale momentálně to v plánu nemám. Děkuji za rozhovor a přeji všem úspěšný, šťastný nový rok a v neposlední řadě hlavně zdraví!
