V dřívějších dobách jsme se mohli setkat v našem vyspělém světě spíše s nedostatkem potravy, a proto lidé zrovna nezkoumali, co zrovna jedí, protože to stejně povětšinou byly základní potraviny v podobě mléčných výrobků, masa, obilnin, zeleniny, ovoce. Nejdůležitější bylo, aby taková strava zaplnila žaludek. Dnes se pravidla hry trochu otočila a důležitá je otázka, čím si žaludek plníme, protože existuje takřka nepřeberné množství potravin. Když jde člověk nakupovat, tak pomalu aby si vzal lupu na nutriční složení, encyklopedii potravin a katalog s udělenými logy.
Na regálech v obchodech na nás pak z obalů potravin mávají všelijaká označení a loga podbízející, že právě oni jsou tou nejlepší volbou ke koupi a konzumaci. Pod útokem všech těch šílených označení ve stylu fitness mňamek se svalnatým frajerem na obalu si raději vezmeme rohlík a k tomu 20 deka uheráku s tím, že nám to přece za to nestojí.
Jak se vyznat v obludném světě označování potravin a kdo je kdo v této hře zápolící o přízeň zákazníka?
Co se v dnešním článku dozvíme?
- Jak se vyznat ve světě potravin, kdy na každé je spoustu označení.
- Že existují fitness vejce a co to označení znamená.
- Co se skrývá pod označením produktu Klasa.
- Co je to iniciativa Vím, co jím a její logo.
- Označení regionální potravina a co si pod tím představit.
- Jaká značení má Evropská Unie a k čemu jsou dobré.
- BIO fenomén, v čem je odlišný.
- Znamená něco označení fitness, wellness, active apod.?
- Selským rozumem pro výběr potravin.
V certifikátech a logách na potravinách je guláš. Jak se v tom vyznat?
Snad každý by chtěl jíst tak zdravě, jak je to jen možné. Stát jakožto opatrovník veřejného zdraví má také velký zájem na tom, abychom byli zdraví a mohli tak být ekonomicky aktivní. Máme tu (i proto) různá loga na potravinách, která nám pomohou s výběrem kvalitních potravin.
Abychom to ještě zamotali, tak tu máme celou řadu dalších označení potravin nestátními subjekty a samozřejmě většinou dobře čitelný název potraviny (povinnost z legislativy), ale někdy se stane, že nám výrobci chtějí podsunout výrobek, který se pouze tváří třeba jako to máslo, které se zrovna chystáme koupit.
Co jsou sakra fitness vejce?
Mezi další pozoruhodnosti, na které při nákupech můžeme narazit, patří, s celou svou pompézností, fitness vejce! Pokud předešlou větu čtete už po osmé a pořád tomu nemůžete uvěřit, tak já jsem na to balení vajec v regále zíral taky celkem dlouho, a říkal jsem si, odkud na mne vyskočí Kazma nebo nějaký vykutálený Youtuber. Ale nic se nestalo, fitness vejce jsou v prodeji stále. Co asi znamená označení fitness vejce? Pochybuju, že slepice chodily běhat na pás, boxovat o přízeň kohouta nebo drtit pařáty na legpress.
"Vejce Fitness jsou vejce se zvýšeným obsahem selenu," řekl mluvčí řetězce Michael Šperl pro Blesk.cz. Přitom jedno normální médium vejce od nosnic bez osy obsahuje přibližně 15,8 mikrogramu selenu (přibližně 1/3 DDD a RDI), takže rozhodně nepotřebujeme fitness vejce se zvýšeným obsahem selenu.
Dost ale už zajímavostí ze světa regálů a pojďme si představit něco, co pro nás bude mít hodnotnější význam.
Klasa od ministerstva zemědělství
Označení potravin logem Klasa má na svědomí ministerstvo zemědělství a je udělována těm nejkvalitnějším potravinám od roku 2003. O certifikaci Klasa může požádat prakticky každý výrobce a na základě posouzení výrobku hodnotitelskou komisí ze 14 členů (celou metodiku si můžete prostudovat zde) je výrobku uděleno, nebo neuděleno oprávnění k používání označení a certifikace Klasa na období 3 let, během kterého může dojít ke kvalitativním kontrolám u výrobce a označení Klasa na základě toho odebrat.
Výrobek může získat označení KLASA za:
- mimořádné kvalitativní vlastnosti (např. technologie výroby, tradičnost, významný obsah některých složek, které obohacují výrobek)
- složení (např. použité suroviny, přídatné látky)
- výjimečné senzorické vlastnosti (např. vzhled, chuť a vůně)
Národní značkou Klasa se tedy může chlubit 1018 produktů od 227 českých a moravských výrobců. Za logo Klasy se na rozdíl od jiných označení neplatí (Maňáková, 2013).
Co to pro nás znamená?
- Kupujeme výrobek, za kterým stojí Ministerstvo zemědělství a jeho výroba proběhla na území České republiky
- Výrobek by měl mít nadstandardní kvalitu (blíže nespecifikovanou – obsah masa, minimum chemie, chuť?)
- Produkt nesmí obsahovat strojně oddělené maso (obávané separáty)
- Označení Klasa nám neřekne, jestli je výrobek zdravý, nebo nezdravý
- Certifikace logem Klasa nepodléhá nutričním kritériím
Vím, co jím
Zahlédli jste už na potravině takovou modrou fajfku obklopenou žlutooranžovým sluníčkem? Tak to jste si patrně také v logu přečetli, že logo a stejně tak iniciativa, za kterou se skrývá snaha o zlepšení globálních stravovacích zvyků, se jmenuje, Vím, co jím. Iniciativa Vím, co jím je součástí globálního programu The Choices Programme. Jedním z cílů programu je podporovat veřejnost ve výběru potravin, které vyhovují parametrům zdravé výživy.
Tohoto cíle se snaží docílit právě zmíněným fajfkovým logem, které je uváděné na obalech potravin, jež ve složení splňují nutriční kritéria stanovené iniciativou The Food Choices.
Výrobek musí splňovat kritéria pro obsah:
- transmastných kyselin
- nasycených mastných kyselin
- sodíku (sůl)
- cukru
- vlákniny (u některých kategorií)
- energetické hodnoty potraviny (u některých kategorií)
Logo Vím, co jím má přidanou hodnotu v tom, že hodnotící kritéria podléhají každé 2–3 roky pravidelné revizi. S iniciativou Vím, co jím se výrazně pojí firmy jako Unilever a Albert, což někdo může vnímat negativně. Výrobce produktu platí za označení logem Vím, co jím, licenci 6 000 Kč za rok za každou potravinu.
Co to pro nás znamená?
- Kupujeme výrobek, za kterým stojí iniciativa Vím, co jím (The Choices Programme)
- Kupovaný produkt obsahuje maximálně přípustné množství rizikových složek výživy dle iniciativy Vím, co jím
- Certifikace logem Vím, co jím podléhá nutričním kritériím
- Označený výrobek se díky hodnotícím kritériím dá považovat za zdravý a můžeme se při nákupu potravin tímto logem řídit
Označení potravin logem Vím, co jím smysl pro nás, jako zákazníky rozhodně má, i když v jejich portfoliu také nalezneme kostlivce ve skříni.
Takovým zářným příkladem může být Ovocný nápoj s příchutí cola (250 ml) od značky Ahold označený jako "dětský nápoj" se složením: voda, ovocná šťáva z koncentrátu (jablko, višeň), glukózový sirup, cukr, regulátor kyselosti: kyselina citronová, kolové aroma, barvivo E 150d.
Dalším příkladem budiž Ovesná kaše od Emca s 16,5 gramy přidaného cukru na 100 gramů výrobku. Tady bych si dovolil parafrázovat představitele vlády ČR: "Sorry jako..."
Regionální potravina
Ministerstvo zemědělství uděluje také označení Regionální potravina (v rámci kraje), který je zaměřen na malé a středně velké podnikatele nebo firmy. Označení regionální potraviny může získat výrobek, který je nějakým způsobem vázán k regionu. Dle webu regionalnipotravina.cz "Ocenění Regionální potravina obdrží každoročně kolem stovky výrobců ze všech regionů ČR a jejich výrobky jsou propagovány jak v regionu, kde byly vyrobeny, tak na akcích celorepublikového charakteru." Nákup nám může ulehčit například i aplikace Regionální potravina (AppStore a Google Play)
Co to pro nás znamená?
- Kupujeme český regionální výrobek, za kterým stojí Ministerstvo zemědělství
- Vzhledem ke zkrácení dopravního řetězce můžeme mluvit o ekologištějším způsobu nákupu
- Certifikace logem Regionální potravina nepodléhá nutričním kritériím
- Výsledný výrobek musí být minimálně ze 70 % z tuzemských surovin a hlavní "přísada" musí být tuzemského původu
- Výrobek musí mít vazbu k danému kraji
Značení Evropské unie, co znamenají a v čem nám pomohou?
Získání značení EU je poměrně časově náročný proces, který má produktu zaručit suverenitu s tím, že výrobek bude chráněn před paděláním a není možné jej tak vyrábět někde jinde. Za značení EU se platí správní jednorázový poplatek ve výši 4 000 Kč a rozlišujeme tři druhy značení Evropské Unie.
Chráněné označení původu
Jedná se o nejpřísnější unijní zeměpisné označení s tím, že výrobek není možné vyrobit jinde, protože jeho kvalitativní vlastnosti jsou úzce spjaty s konkrétní oblastí. Tyto produkty se tak vyrábějí a zpracovávají na vymezeném území. Celý řetězec produkce (příprava, výroba zpracování) se odehrává na jednom místě.
Pro Českou republiku je to například:
- Všestarská cibule
- Chamomilla bohemica (Heřmánek lékařský)
- Český kmín
- Nošovické kysané zelí
- Pohořelický kapr
- Žatecký chmel
Chráněnému označení původu podléhá také legendární sušená španělská šunka Jamón (Jamón de Teruel/Paleta de Teruel) ze zadní kýty prasat, která zraje až 3 roky.
Chráněné zeměpisné označení
Toto označení je podobné chráněnému označení původu, ale není tak přísné. Zeměpisným označením se rozumí název regionu, místa nebo země, jenž se pro označení výrobku z tohoto "kusu země" používá. Zároveň produkt musí disponovat jedinečnou kvalitou, pověstí nebo jinými vlastnostmi, které lze přičíst jeho zeměpisnému původu a u něhož alespoň jedna fáze výrobního procesu (příprava, výroba, zpracování) probíhá ve vymezené oblasti (Jíchová, 2017).
Zatímco Žatecký chmel je vypěstován, sklizen a zpracován v Žatci, tak například Olomoucké tvarůžky jsou spjaty s Lošticemi, kam by teoreticky mohlo být mléko dovezeno z Ekvádoru, které se při plavbě stavilo v Londýně na odtučnění a do Loštic doputovalo již ve zpracované podobě (nadsázka). To samé můžeme říci třeba o Schwarzwaldské šunce, která může být vyrobena z prasat ze Španělska, která jsou poražena v Nizozemsku, a následně je finální produkt vyroben ve Schwarzwaldu odkud putuje logistickým řetězcem na naše stoly.
Z Českých zástupců zde můžeme jmenovat:
- Valašské frgály
- Karlovarské oplatky
- pardubický perník
- Třeboňského kapra
- Jihočeskou nivu
- pivo Černá hora.
Zaručená tradiční specialita
Toto označení mohou dostat potravinářské speciality, které jsou na trhu prokazatelně alespoň 30 let. Pojmem specialita je míněno použití tradičních surovin, složení nebo způsob produkce. U tohoto označení nerozhoduje zeměpisný původ a výrobky se mohou vyrábět kdekoliv v EU. Taková mozarella se nevyrábí jen v Itálii, ale po celé EU stejně jako třeba lovecký salám nebo tradiční špekáčky.
Z Českých zástupců zde můžeme jmenovat:
- Špekáčky
- Liptovský salám
- Spišské párky
- Lovecký salám
Co to pro nás znamená?
- Máme jistotu, odkud výrobek pochází.
- V případě CHOP, u CHZP víme, že alespoň jedna část produkce potraviny byla provedena na místě spjatém s potravinou.
- U ZTS víme, že se jedná o léty prověřenou kvalitu.
- Certifikace značením Evropské Unie (CHOP, CHZP, ZTS) nepodléhá nutričním kritériím.
Je BIO opravdu BIO?
Matně si vzpomínám, že jsem kdysi četl pojednání o tom, že BIO zelenina a ovoce obsahuje pouze méně chemikálií používaných při jejich produkci, a že si za to zaplatíme. A to je přesně princip BIO produkce, platíme si vyšší ceny za lepší "čistotu výrobku". Za bioprodukt jsou považovány živočišné nebo rostlinné produkty, které byly získány z ekologického zemědělství.
Složení biopotravin:
- Min. 95 % surovin použitých na výrobu produktu musí pocházet z uznaného ekologického zemědělství.
- Při rozboru a detekci v laboratoři musí být hladina pesticidů pod detekční hranicí.
- Suroviny ani potraviny nesmí být ošetřeny ionizujícím zářením.
- Zákaz užívání GMO krmiv.
Certifikace BIO je přísný proces, v němž nový BIO zemědělec musí projít tzv. přechodným obdobím, kdy z ekosystému v maximální míře vymizí zátěž z předchozího konvenčního zemědělství. Délka přechodného období je 2–3 roky, to záleží na produkci a až poté je farmář oprávněn za stálé kontroly příslušných subjektů používat certifikaci BIO.
Co to pro nás znamená?
- Kupujeme výrobek z ekologického zemědělství s téměř nulovým obsahem agrochemikálií
- Certifikace logem BIO nepodléhá nutričním kritériím
Další zajímavá smysluplná loga a označení
- Za logem Fair Trade označenou potravinu dostane farmář typicky z rozvojové země férovou a spravedlivou odměnu za svou práci.
- Časopis dTest udělí logo dTestu, produktu, který projde jeho laboratorní analýzou a výrobce zaplatí 15 000 Kč za oprávnění užívat logo dTestu.
- Logo Česká potravina udělované Ministerstvem zemědělství znamená, že alespoň 75 % výchozích surovin na výrobu potravin pochází z České republiky.
- Fér potravina (dříve Zdravá potravina) vydávané neziskovou organizací Fér potravina, u které je použití loga zpoplatněno (online forma 500 Kč “navždy”, obal výrobku 1 500 Kč na rok). Můžeme použít i aplikaci Fér potravina, která nám pomocí naskenovaného čárového kódu prozradí hodnocení potraviny neziskovkou Fér potravina.
Kde jsou všechna ta fitness a superfoods označení potravin?
Tak nějak jsme si již zvykli, že soutěž o přízeň zákazníka je tvrdá, že slepice musí podstupovat trénink hodný Rockyho, aby nesla fitness vejce, že označení BIO často výrobci pouze napodobují, aby zmátli zákazníka a podnítili zájem o koupi právě jeho produktu. Označení potravin ve stylu fitness produktu nemá legislativní oporu a tím pádem si výrobci jako fitness produkt mohou označovat cokoliv, co uznají za vhodné. Většinou to zpravidla bývá označení produktu, který disponuje malým množstvím tuku a vyšším obsahem bílkovin jako například v případě řeckého jogurtu.
To samé platí o označování potravin ve stylu Superfoods nebo Active apod. Prakticky jsme svědky takové renesance základních potravin s bonusem importu cizokrajného ovoce, bobulí, semínek a bylin. Vždyť takové obyčejné kysané zelí je také superfood, protože obsahuje úctyhodné množství vitaminu C, K a bakterie mléčného kvašení prospěšné pro náš mikrobiom. Snad každé ovoce je superfood díky vysokému obsahu biologicky aktivních látek a stejně tak i zelenina. Prostě a jednoduše nápis na výrobku Fitness, Active, Wellness, Wellbeing, #KupMne apod neznamená nic jiného než lákadlo výrobců pro nákup této potraviny
Co si z toho vzít?
Loga na potravinách dokáží udělat paseku v hlavě nejednomu vyznavači zdravého životního stylu. Již víme, že fitness vejce nebo další produkty z řady slibující nám spojení s činkou, nejsou prakticky ničím odlišné od jejich konvenčních variant. Loga typu Klasa a Regionální potravina nám poukazují na ryze český produkt, ale to je tak vše. Jediná značka podle, které by se dalo při výběru potravin orientovat na základě obsahu živin, je logo iniciativy Vím, co jím, které potraviny hodnotí podle obsahu prospěšných, respektive neprospěšných látek. Avšak i u Vím, co jím najdeme kostlivce ve skříni.
Koupí potravin s označením chráněných log Evropské unie získáme výrobky úzce spojené s daným regionem, tedy vsadíme na tradici a historii. BIO označení nám slibuje minimum agrochemikálií a dalších reziduí v konečném produktu. Takže, podle čeho se orientovat? Myslím, že na základní složky výživy jako jsou ovoce, zelenina, obiloviny, kvalitní maso a ryby není nutné vyvěšovat loga a měli bychom si je vybírat, aniž by nám to někdo radil. Závěrečné poselství? Nenechte se zmást marketingovými tahy výrobců potravin a jednoduše: „Jezte čerstvé potraviny“
- Zajímavý článek pro vás sepsala Andy Pavelcová, který nese název: Víte vůbec, co kupujete? Největší podvody, které na nás výrobci potravin neustále zkoušejí.
