Posilování - historie a charakteristika

Jak vlastně můžeme charakterizovat posilování a jaké má pro nás výhody? Podíváme se také na historii této velmi populární sportovní aktivity.

Posilování

Při posilování vždy postupujeme od středu k periferii, tj. Nejdříve je třeba zpevnit svaly hluboko okolo páteře (hluboký stabilizační systém) a funkčně související (břišní svaly) a teprve později přecházíme na svaly končetin. Naopak snaha ovlivnit nejdříve nejvíce povrchní viditelné svaly vede k riziku zdeformování postavy (zhoršení stability páteře) a zranění (bolesti páteře, výhřez meziobratlové ploténky, kýla ...).

Nejdříve je potřeba naučit se správné provedení cviku, teprve potom je možné stupňovat zátěž.

Svaly lidského těla

Nejdříve posilujeme svaly s tendencí k oslabování. Svaly se sklonem ke zkracování cvičíme opatrněji, jen s velmi mírným nasazením a někdy musíme v počátcích jejich posilování zcela vynechat. Např. Posilujeme břicho, šetříme svaly beder. Pozor, individuálně se může míra svalové nerovnováhy hodně lišit.

Vybíráme vždy vhodné kombinace partií, které posilujeme v jednom tréninku - podle jejich funkční souvislosti:

• Svaly působící proti sobě(antagonisté) - vedou k opačnému pohybu. Dohromady se budou posilovat například biceps a triceps paže, svaly přední a zadní strany stehna, biceps a prsní svaly, triceps a záda.

• Svaly spolupracující na pohybu(synergisté). Společně se při tréninku posilují např. biceps paže a zádové svaly, triceps paže a prsní svaly, ohýbače kolena (hamstringy) a hýždě, všechny tři oblasti břicha (horní/ střední/ dolní).

Výtlak činky při benchpressu	Zapojené svaly
	Hlavní zapojený sval: prsní svaly (musculus pectoralis major et minor) Antagonisté: široký sval zádaový, mezilopatkové svaly, dvouhlavý sval pažní (biceps) Synergisté: trojhlavý sval pažní (triceps), trojhlavý sval ramenní (deltový sval), pilovité svaly

Benchpress - jak ho provádět?

Začátečníci a méně zkušení by měli posilovat současně zejména antagonisty. Volíme taky vhodné rozložení cvičebních jednotek během týdne (dne).

Slabé svalové skupiny je vždy potřeba posilovat na začátku tréninku.Řadíme cviky tak, aby měl procvičovaný sval v dostatečném množství a frekvenci zátěž i čas potřebný k regeneraci. V cvičební jednotce dodržujeme správný sled a intenzitu technik.

Každý, i ten nejlépe sestavený trénink je potřeba vždy po čase obměnit za nový. Je to jako s jídlem. I to nejlepší se přejí. Měřítkem udávajícím potřebu změny tréninku je stagnace výkonu. Tj. - nedaří se nám dále zlepšovat (udržet) potřebnou míru posílení danými cviky, přestože byly dobře sestaveny a na počátku byly s nimi výsledky dobré.

Historie posilování

Prapůvodem tohoto sportu bylo vlastně zdvihání břemen. Účelem bylo mít sílu (Řecko – Řím) na porovnání s ostatními, motivací byla soutěživost. Řekové se tím bavili (hry pod Olympem (hora)) - olympijské hry. Hlavní postavou tehdejších dob byl zápasník Milón Krotónský (4 násobný vítěz olympiády). Jako první zvyšoval v tréninku zátěže, nosil býčka na zádech a tím jak býček rostl tak on sílil. Trenérem byl Pythagoras. Římané sportovali prostřednictvím otroků (gladiátorské hry) - gladiátoři. Byli drženi v gymnáziích (kasárnách).

Preferoval se boj muže proti muži (meče, dýky atd.) nebo muž proti zvířeti na život a na smrt. Začal se uznávat kult vypracovaného těla, který za feudalismu potlačovala církev. Po nástupu kapitalismu byla uzákoněna pracovní doba, volné neděle, zákaz práce dětí, a tak se ve volnu opět začalo sportovat. Motivovaly se děti (začátek v Anglii). Na sportovištích se pořádali boje mezi jednotlivci. Mezitím vznikla olympijská myšlenka (baron Pier Kuertén). Nastala nová éra sportu – nové disciplíny (veslování, cyklistika, zápasení a zvedání břemen). Vznikly první profesionální zápasníci, konali se exhibice – zvedala se břemena atd. Postupně vznikala těžká atletika (specializace na zvedání břemen) a z toho vzniklo vzpírání (činky). Objevovaly se pánské kluby (v hospodách), kde byly připraveny žíněnky atd. (první posilovny).

Hlavním zakladatelem kulturistiky byl Franc Miler (Eugen Sandow), r.nar. 1867, místo nar. Královec (Polsko‑Německé pomezí). Vymýšlel tréninkové metody (teorie, praxe). Žil 3 roky v Belgii, poté v Londýně, nechával se fotit do časopisů. Všiml si ho Anglický král Georgie pátý, který mu nabídl místo tělovýchovného inspektora (dnešní ministr školství a tělesné výchovy). Vypracoval metodické postupy zvyšování zátěže pro mládež. V roce 1923 vychází kniha BOBYBUILDING. Přichází pozvánka do Ameriky na pózování a na prezentace. Přestože tam byl velmi oblíbený, vracel se do Evropy (nežil tam na stálo). V roce 1925 zemřel na následky vnitřního zranění při automobilové havárii (při vytahování auta na silnici). Mezi válkami jsou kulturistika a vzpírání prezentovány pohromadě.

Roku 1936 vznikla soutěžní kulturistika (regionální). Po válce 1946 bratři WEIDROVÉ (výroba přístrojů a výživ. doplňků) zakládají IFBB (International Federation of Bodybuilders). V roce 1949 bylo uspořádáno MS v kulturistice a vítězem se stává John Grimek (původem Slovák). Později založil školu pózování. Poté přichází na scénu Steve Reaves jako další vítěz. Začal spolupracovat s filmovým průmyslem (filmy Romulus a Rémus, Herkules atd.). Využívá tak kulturistiky ve filmu a rozšiřuje sport mezi veřejnost.

V roce 1958 – první MS v socialistických zemích v Polsku ještě spolu se vzpíráním. Odtud se kulturistika dostala do Československa. Vyhrál Polský Francouz Guy Mierzcuk. Na tomto základě vycházejí v Polsku časopisy s kult. tématikou. Odtud se začali dovážet k nám. V USA každý 6. člověk chodí do fitka. Vznik vysokoškolských klubů. V roce 1963 na výroční členské konferenci svazu vzpírání se přihlásil o slovo Milan Jablonský z Košic a vyzvedl účinnost posilovacích cviků používaných v kulturistice pro proporcionální rozvoj síly jednotlivých svalových skupin cvičícího jedince a navrhl, aby tento sport byl zaveden pro cvičení dorostu ve vzpírání.

Eugen Sandow - první pózing

V roce 1963 na výroční členské konferenci svazu vzpírání se přihlásil o slovo Milan Jablonský z Košic a vyzvedl účinnost posilovacích cviků používaných v kulturistice pro proporcionální rozvoj síly jednotlivých svalových skupin cvičícího jedince a navrhl, aby tento sport byl zaveden pro cvičení dorostu ve vzpírání.

• V dubnu 1964 vznik samostatné kulturistické komise
• 1964 – 66 dávají dohromady metodiku tréninku
• 1966 - doc. Čáslavský umožnil, aby se kulturistika osamostatnila od vzpírání
• 1969 - Ben Weider začlenil ČSSR do Mezinárodní Federace (IFBB)
• 1975 – První medaile pro naší zem ( Petr Stach)

Základy kulturistiky se nacházejí ve cvičení jógy a čínském cvičení.

V roce 1883 Bob Anderson (Američan) jako první rozdělil cviky a vytvořil zásobník cviků. Jeho systém používali brazilští fotbalisté a díky tomu se to rozšířilo do amerického fotbalu, košíkové. U Nás se tento systém objevil až v roce 1984 – 5.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho na Facebooku     Sdílet