Dnes bych se rád zmínil o několika druzích oříšků, které jsou nejběžněji k dostání v obchodech a v regálech supermarketů.
Všeho s mírou – oříšky
Máte rádi oříšky? Ať už lískové oříšky, vlašské oříšky, mandle či klasické arašídy? Já si tedy občas s chutí dám. Mám rád snad všechny druhy oříšků. Počítám, že vy je také rádi mlsáte, jenže víte v čem je problém?
Nejčastěji v domácnostech najdeme klasické solené arašídy. Ano jejich chuť je ve spojení se solí mnohem lepší, než když si dáte samotné nesolené arašídy, ale je potřeba nepřehánět to! Dnes se podíváme jaké množství je ještě zdravé a naopak, které už přestává být prospěšné.
Začneme klasikou světa oříšků a to budou arašídy. Následně se podíváme na lískové oříšky. Poté si řekneme pár vět o vlašských oříšcích. Dále nezapomenu zmínit ani mandle a na závěr bude pár vět i o kešu oříšcích. A naprosto úplným závěrem uvedu tabulku s nutričními hodnotami pro váš snadný přehled. Tak začínáme!
Arašídy (podzemnice olejná)
Předpokládám, že jde o zcela nejrozšířenější a nejvíce využívanou luštěninu. Plody jsou využity nejen na mlsání, ale i na arašídová másla a oleje. Slupky jsou dále využívány například v chemickém průmyslu.
Původ: Domovinou podzemnice je Jižní Amerika. Nejvíce se její pěstování rozšířilo v době osidlování Jižní Ameriky španělskými kolonizátory. Díky jejich putování jednoduše pronikala i do Evropy a Afriky. Jedná se o jednoletou rostlinku, kterou řadíme mezi luštěniny. Dorůstá výšky do půl metru, ale to, co nás na ní nejvíce zajímá, je ukryté pod zemí.
Klady: Arašídy jsou velice výživné. Téměř polovinu objemu arašídů tvoří nenasycené mastné tuky. Čtvrtinu pak tvoří sacharidy a další čtvrtinu bílkoviny. Pokud se podíváme na vitamíny, můžeme zde nalézt například B1, B2, B3 a B5, tedy látky nutné pro správné fungování nervové a oběhové soustavy. Potřebujeme‑li doplnit zinek, fosfor, hořčík či vápník, jsou arašídy výbornou volbou. U arašídů jsou také potvrzeny antioxidační schopnosti.
Zápory: Jsou lidé, kteří mohou mít různé alergické reakce. Nejzávažnější komplikací je anafylaktický šok, ten může způsobit i jediný oříšek. Projevuje se zhoršeným dýcháním, zrychlenou srdeční činností, zvracením až ztrátou vědomí. Dalším záporem je nadměrná konzumace solených podzemnic, jelikož nadbytkem soli může docházet ke zvyšování krevního tlaku. Také množství tuků, které obsahují, se pohybuje opravdu vysoko. Proto je lepší jíst arašídy po malých dávkách, například po 50 g denně.
Lískové oříšky
Stromy s lískovými ořechy nám rostly před školou a my věčně chodívali pozdě do hodiny, protože jsem je trhali a dobývali se do nich a cpali se jimi. Každý den, dokud tam ještě nějaké zbývaly. Lískové oříšky se běžně využívají v potravinářském průmyslu. Vídáme je v čokoládách, tatrankách, ale i v müsli atd. Samozřejmě jsou běžně k dostání stejně jako arašídy, v oloupané v sáčcích, připravené ke konzumaci.
Původ: Údajnou zemí původu lískových oříšků je Turecko. Líska se tam totiž pěstují na více než 540 000 ha, ročně se vyprodukuje asi 450 000 tun. Export oříšků činí asi 12 % zahraničního obchodu Turecka. Turecko je přitom schopné zajistit 65 - 70 % světové produkce lískových oříšků a 70 - 85 % světového exportu.
Klady: Lískové oříšky mají vysokou výživnou hodnotu. Obsahují velké množství kvalitních tuků, bílkovin a vitaminů komplexu B. Mimo to obsahují dostatek vlákniny, karotenu, vitamínu C a E, kyselinu listovou a pantotenovou. Ze stopových prvků u nich najdeme draslík, fosfor, vápník, síru, hořčík, sodík, bor, mangan, železo, měď, zinek, jod, chrom, selen a nikl. Myslím, že tento seznam mluví sám za sebe a musí vám být jasné, že lískové oříšky jsou opravdu jednou z nejlepších „drobnůstek“ pro mlsání. Také se tvrdí, že nastrouhané oříšky mají velký význam pro nemocné diabetem - cukrovkou.
Zápory: Podobně jako u arašídů.
Vlašské ořechy
Ořešáků v naší republice rostou na každém rohu spousta. Každý z nás minimálně jednou v životě lezl na nějaký ten ořešák, aby si nasbíral a vyloupal ořechy. U nás na vesnici máme pouze dva ořešáky, a proto je každý rok neskutečná tahanice o ořechy, které popadají. Víme, že vlašské ořechy mají v potravinářském průmyslu široké využití.
Klady: Působí příznivě na srdečně-cévní choroby a mají protizánětlivé účinky. Dále podporují chuť k jídlu a regulují krevní tlak. Také snižují hladinu cholesterolu. Je třeba zdůraznit, že léčebný účinek se projeví při pravidelné a dlouhodobé konzumaci, stačí pouhých 5 jader ořechů denně, takže se nemusíme obávat stoupající váhy. Dále se tvrdí, že vyživují ledviny, prohřívají plíce a kolena, zlepšují astma, posilují střeva a podporují peristaltiku.
Zápory: Opět podobně jako u arašídů. Ovšem zde si musíme dát pozor na skladování. Ořechy mohou být snadno napadeny plísní.
Mandle
Mandličky jsou využívány hlavně jako ozdoba v potravinářském průmyslu. Zdobí se jimi mazance, vánočky atd. Také jsou k dostání naloupané v sáčcích nebo zalité karamelem apod.
Původ: Mandloň pochází z Asie a patří mezi nejstarší šlechtěné a pěstované stromy na světě. Nejlépe se jí daří tam, kde se daří broskvím, meruňkám a vinné révě. Je to teplomilná dřevina rostoucí v současnosti především v Itálii, Portugalsku, na jihu Francie, Španělsku, na Balkáně a v severní Africe.
Klady: Studie z poslední doby prokázaly, že mandle jsou velmi zdravé, neboť oleje a další látky v nich obsažené dokáží výrazně snížit hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi člověka. Navíc obsahují další řadu vitaminů, které jsou tělu prospěšné. Nejdůležitější z nich jsou antioxidanty, které pomáhají tělu zbavit se volných radikálů působících v buňkách a tkáních velkou neplechu. Volné radikály dokáží podnítit vznik rakoviny nebo poškodit cévy a srdce. Antioxidanty z mandlí jim v tom mohou zabránit. Podle nového výzkumu dokáží mandle snížit i riziko vzniku Alzheimerovy choroby a diabetu.
Zápory: Jako u všech ořechů, obsahují mandle velké procento tuků, je proto vhodné konzumovat pouze menší dávky.
Kešu
Původ: Kešu jsou semena tropického stromu Ledvinovníku západního. Tento strom roste v jižní a střední Americe a cenné je i jeho dřevo. Hodně se pěstuje i v Indii. Semeno je uloženo v ořechu ledvinovitého tvaru zavěšeném na zdužnatělé jedlé stopce, která vzhledem připomíná hrušku. Tato dužina je bohatá na vitamín C a slouží k výrobě šťávy a, světe div se, vína. Skořápky ořechů obsahují toxický olej kardol. Řekl bych, že kešu je velmi zvláštní rostlina.
Klady: Obsahují vitamíny B a hodně kyseliny listové. Mají spolu se slunečnicovým semínkem nejvyšší obsah hořčíku ze všech ořechů a semen vůbec. Mimo hořčíku mají také hodně železa, draslíku a fosforu.
Vysoké množství karotenoidů v kešu působí léčivě na kůži, sliznice a oči. Ořechy kešu jsou vhodné při onemocněních nervové soustavy jako je častá nervozita, podrážděnost, deprese, a také při slabosti a únavě. Používají se také při křečích dutých orgánů, jako je tlusté střevo (podrážděné střevo), děloha (bolestivá menstruace) nebo při angině pektoris. Podporují regeneraci a jsou vhodné při anémii.
Zápory: Mezi zápory bych vyzdvihl opět vysoké procento tuků.
Závěrem
Posledních pár slov na závěr, než uvedu tabulku s hodnotami. Ořechy jsou všeho všudy velice zdravé a našemu organismu prospěšné. Ovšem není všeho s mírou! Není dobré cpát se oříšky k prasknutí. Nejlepším řešením je nadělat si dávky na každý den. Nebo jak to dělám já. Já si koupím sáček oříšků a dávám si max 50 g na den (ovšem ne každý den, mám i období, kdy k oříškům ani nepřičichnu), přičemž pokud má sáček 200 g, od oka si odsypávám tak, aby my to vyšlo právě na 4 dávky. Tímhle chci říct, že 50 g oříšků na den bohatě stačí!
Tabulka nutričních hodnot (bílkoviny/tuky/sacharidy)
Arašídy: 27 g /44 g /24 g
Kešu: 15 g / 46 g / 25 g
Lískové ořechy: 14 g / 63 g / 11 g
Mandle: 20 g / 52 g / 12 g
Para ořechy: 12 g / 66 g / 9 g
Pekanové ořechy: 8 g / 64 g / 17 g
Vlašské ořechy: 16 g / 60 g / 15 g
