- Diabetes mellitus 2. typu je spojen s narušením rovnováhy mezi sekrecí a účinkem inzulinu.
- Cvičení a posilování hrají klíčovou roli v prevenci a řešení tohoto onemocnění.
- Diabetici by měli při cvičení dbát na kontrolování hladiny cukru v krvi a komunikovat se svým lékařem.
Diabetes melitus je jedním z onemocnění, které se v posledních letech velmi rozmohlo a to v přímé korelaci s nárůstem obezity v rozvinutých zemích. Ne nadarmo je toto onemocnění, která pro vás může mít fatální následky, spojováno s nezdravým životním stylem a přejídáním. Abyste tomuto zamezili, je třeba trénovat a kvalitně jíst. My se podíváme na první faktor zabraňující rozvoji diabetu.
Trénink při cukrovce?
Než začneme s jednotlivými doporučeními, zkusme si diabetes druhého typu co nejvíce přiblížit a vymezit si tento pojem. Diabetes druhého typu je označovaný také jako non‑inzulin‑dependentní (NIDDM). Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, že slinivka diabetiků 2. typu produkuje nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo je na inzulin více či méně „rezistentní“ (relativní nedostatek). Léčí se perorálními antidiabetiky, což jsou ústy podávané léky, které zvyšují citlivost k inzulinu.
Vzhledem k závažnosti onemocnění, může být rozvinutá inzulínová rezistence léčena kombinovanou terapií. Tato terapie spočívá v podávání antidiabetik a hormonu inzulínu v injekcích. K tomuto kroku se uchyluje především v momentě, kdy riziko rozvinutí DM 1. typu na pokladě DM 2. typu je zvýšené. Tento stav nastává obzvláště v případe, kdy buňky slinivky břišní jsou již vyčerpány z nadměrné tvorby inzulínu a dochází k jejich zániku. Hladina inzulínu v krvi poté prudce padá.
Diabetes 2. typu je označován diabetem dospělých (po 40. roce života), avšak vzhledem k současnému sedavému způsobu života tuto nemoc mohou dostat i děti. Často jsou vlohy k diabetu 2. typu dědičně přenášeny z generace na generaci.
Pojďme ale dále k diabetu. Diabetes postihuje přibližně 5‑10 % populace ve vyspělých zemích. Odhaduje se, že zhruba polovina z nich o své nemoci poměrně dlouhou dobu neví a nepřikládají jejím náznakům větší důležitost. Problémem současné společnosti je fakt, že výskyt diabetu se v posledních letech velmi rapidně zvyšuje. Diabetem druhého typu trpí přibližně 90 % všech nemocných.
Cvičení, trénink a posilování může hrát velmi podstatnou roli v případě prevence i řešení problému zvaného diabates mellitus 2. typu. Během cvičení musí diabetik zabránit významnému poklesu hladiny cukru v krvi. Diabetik se musí naučit rozlišovat stavy způsobené vyšší fyzickým zatížením a dopady diabetu. Oba způsobují vyšší srdeční frekvenci, pocení a další příznaky. Problémem je fakt, že některé léky maskují tyto stavy, proto je vždy zamýšlenou fyzickou aktivitu vhodné konzultovat s lékařem.
Diabetik musí při cvičení počítat s tím, že hladina glykémie se může měnit i několik hodin po cvičení. Pokud diabetik cvičí na večer a ještě si vezme lék, hypoglykemie může dosáhnout až ve spánku. Je tedy nutné si po cvičení vzít nějaké menší sacharidové jídlo, nebo raději cvičit v ranních nebo dopoledních hodinách. Pokud cvičíte ve fitness centru, neváhejte o svém stavu informovat obsluhu na baru, která tak bude připravena na nenadálé situace spojené s vaší nemocí. Pokud jdete trénovat sami, nezapomeňte na prevenci, vždy u sebe mějte komunikační technologii, kterou si můžete přivolat rychlou záchrannou službu.
Výhodou posilování je fakt, že na rozdíl od běhu, chůze nebo cyklistiky. Není tedy pravděpodobný vznik puchýřů nebo otlaků. Diabetici by měli při cvičení také dbát na to, aby doplňovali dostatečně tekutiny, a to v množství 0,4 - 0,5 l tekutin za 30‑60 min. výkonu. Hladina krevního cukru by měla před cvičení dosahovat hodnoty 250 mg/ dl. Nevýhodou posilování je dopad na zrak, u diabetiků trpících onemocněním sítnice oka, může dojít ke zvýšení tlaku v oku a zhoršení stavu a případným dalším potížím.
Posilování můžeme u diabetiků doporučit, nicméně je vždy vhodnější konzultovat tento stav s vaším ošetřujícím lékařem.
Příznaky diabetes mellitus 2. typu: |
Diabetes mellitus se ve svých raných stádiích výrazně somaticky neprojevuje. U DM1 ničení B buněk probíhá latentně po mnoho měsíců až roků do chvíle, kdy je zničeno více než 80 % všech B buněk a slinivka není schopna zabezpečit spotřebu inzulinu v těle. Glykemie přestává nabývat fyziologických hodnot. Od této chvíle lze jednoznačně prokázat diabetes. K tomu se používá glukometr, který by naměřil budoucímu diabetikovi hodnotu glykemie, která by neodpovídala referenčním hodnotám. Protože inzulin umožňuje vstup glukózy do buněk, tělo neléčeného diabetika trpí nedostatkem energie v buňkách, a tu se snaží nahradit jiným způsobem. Jako sekundární zdroj energie pro tělo je energeticky nejvýhodnější rozklad tuků. Katabolismem tuků se uvolňuje požadovaná energie, avšak jako odpadní látky této reakce vznikají ketolátky (např. aceton), které okyselují vnitřní prostředí těla. Tím ovlivňují průběh některých chemických reakcí v organismu a také i jeho metabolismus. Současně tělo ztrácí velké množství vody. Ledviny nedovedou molekuly glukózy při velké koncentraci v krvi udržet v těle a propouští ji do moči. Přebytky glukózy s sebou strhávají molekuly vody. Čím vyšší glykemie, tím větší množství moče. Jediným východiskem je vnést do metabolismu znovu rovnováhu pomocí zevní aplikace inzulinu, který si již tělo nedokáže samo vyrobit. Po zahájení léčby inzulinem se částečně obnoví funkce zbývajících B buněk, čímž se na určitou dobu obnoví vlastní sekrece inzulinu. Tomuto období se říká remise a v tomto období není nutné pokrývat celou spotřebu inzulinu. Remise má přechodný charakter – trvá v průměru jeden rok od manifestace diabetu. Základní projevy diabetu vyplývající z předchozího textu:
|
Co je diabetes mellitus 2. typu?
Je to stav, kdy tělo produkuje nadbytek inzulinu, ale je na něj rezistentní. Léčí se antidiabetiky a někdy i injekcemi inzulinu.
Jaké jsou doporučení pro cvičení u diabetiků?
Diabetici by měli monitorovat hladinu cukru v krvi během a po cvičení, dodržovat vhodný pitný režim a konzultovat fyzickou aktivitu s lékařem.
Jaké příznaky mohou naznačovat diabetes mellitus 2. typu?
Příznaky zahrnují hyperglykémii, časté močení, žízeň, hubnutí, únavu a v některých případech diabetickou ketoacidózu.