Milan Šádek je již velmi známým jménem v českém a potažmo i evropském měřítku. Je velmi zajímavé sledovat jeho výkonnostní růst, který ne a ne se zastavit. Na společný trénink jsme se domluvili v jeho domácím fitku ve Vita Sana Zlín.
NA TRÉNINKU S MISTRY - MILAN ŠÁDEK
Poslední dobou jsme i z důvodu lehce "okurkové" sezóny mnoho za kulturistikou necestovali. To byl jeden z důvodů, proč jsem se do domácího fitka Milana Šádka do Vita Sana Club ve Zlíně velmi těšil. Dalším důvodem byl fakt, že jsem se s Milanem domlouval již opravdu velmi dlouho. Naše první komunikace vznikla již v době jeho jarní přípravy na mužské Mistrovství Evropy, než ale došlo k samotnému tréninku, uplynul již velmi dlouhý čas. Nyní však ta chvíle nastala a v minulém týdnu jsme se domluvili a mohlo dojít k vzájemnému střetnutí. Program tréninku byl jasný. Milan je v přípravě na Arnolda, proto mu jeho přípravu nebudu brát a spíše se podřídím a něco více přiučím, a tak se i stalo. O tréninku jsem věděl hned od začátku, že bude velmi náročný. Celé schéma jsem měl hezky ve zprávě na sociální síti, a tak jsem si jím listoval a marně hledal cvik, který by se nedal považovat nebo nazvat jako těžký vícekloubový cvik zatěžující v podstatě celý organismus. Ano, bylo to tak. Žádné kladky, lana a podobné vymoženosti moderní doby. Surové železo a jedna velká činka. Kolem té se to celé motalo, ale to bych předbíhal.
Krátce po sedmé hodině večerní jsme již stavěli pod hezky osvětleným business domem, kde na nás již z dálky svítil z nejvyššího patra nápis Vita Sana Club. Jsme zde, sice s lehčím zpožděním, což se nám stává pouze nepravidelně (možná lehčí narážka na naše půl hodinové zpoždění při focení Štefana Havlíka), ale přece jsme tu, a už se pomalu směřujeme výtahem do horního patra. Zde na nás již čekal Milan Šádek. Naživo ještě větší, než z posledních fotografií. Chvilku si popovídat a jdeme na to, trénink je přesně daný. Poslední dávka předtréninkového koktejlu a jde se na věc. Dále je ten příběh pořád o tom stejném, dřina, pot a křik. Možná středověká mučírna? Ne, pro čtvrteční večer to byla posilovna ve Zlíně.
Prvním cvikem, který jsme měli možnost absolvovat, byly dřepy. Ne ledajaké, jsem zvyklý na klasickou pyramidu, proto když jsme se dostali na 170 kg pro mě a 180 kg pro Milana, a až zde začaly naše pracovní série, tak jsem se lehce studeně zapotil. Čtyři po osmi opakováních. No nebudu vám nic nalhávat, pro poslední dvě série jsem již shodil na 160, aby byla hmotnost příjemnější a já neměl tolik popraskaných žilek v očích. Pokud bych poměřoval vyčerpání z vynucených opakování těžkých dřepů, tak by pro mě trénink v tuto chvíli skončil. Co naplat, byli jsme v jedné šestině. Poté se již trénink nesl ve stejném duchu těžké silové rutiny. Následovaly hacken‑dřepy na šíleném stroji, benchpress a benchpress na šikmé lavici, přítahy velké činky v předklonu se 120 kg a vše zakončené čtyřmi sériemi poctivých shybů. Po takovém tréninku se nedivím, že Milan roste jako z vody. Budeme se tedy těšit na to, až vystoupí v příštím roce na prkna. Myslím, že to bude velmi zajímavá podívaná, a to již v příštím roce. Přeji Milanovi mnoho zdaru v přípravě a zejména úspěch na jeho vysněné soutěži.
Trénink - Milan Šádek
Cvik |
Série (pracovní) |
Opakování |
Dřepy (180 kg) | 4 | 6‑8 |
Hacken‑dřepy (170 kg) | 4 | 10‑12 |
Benchpress (140 kg) | 4 | 6 |
Benchpress na šikmé (100 kg) | 4 | 8‑10 |
Přítahy velké činky v předklonu (120 kg) | 4 | 6 |
Stahování kladky na hrudník (VV) | 4 | 8‑10 |