Jak je to se špenátem a jeho vlivem na růst svalové hmoty. Velmi často prezentovaný a od dětství do hlav vtloukaný fakt není tak zcela faktem. V současné době již známe pravdu a syndrom Pepka námořníka pomalu upadá. Jaká je tedy pravda?
Mýty a pravdy: Špenát a svaly
Mýtus o tom, že špenát je obrovskou zásobárnou železa, je už velmi starý. Už v roce 1870 publikoval doktor E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina. Skutečná „špenátománie“ vypukla ve 30. letech dvacátého století, kdy v Disneyho filmovém ateliéreu spatřila světlo světa kreslená postavička Pepka námořníka, který po konzumaci špenátu dokázala naladit svoje svaly do neskutečných výšin.
Přitom ale už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které se u něj původně předpokládalo. E. von Wolf prý způsobil tento omyl nechtěným posunem desetinné čárky, takže sto gramů špenátu neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg. Nepravda o tom, že vás špenát dobije železem víc než jakákoli jiná potravina, přetrvala. Další problém je v tom, že kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové a listové nedokáže naše tělo absorbovat ze špenátu prakticky žádný vápník a téměř žádné železo. Vždy je tedy vhodnější sáhnout po živočišných zdrojích železa.
Aktin tip: Nespoléhejte na rostlinnou říši v případě doplnění ztráty železa. Toto železo není zcela využitelné, volte tedy spíše červené maso, které vám zajistí dostatečnou dodávku železa. Pamatujte však na to, že červené maso může být velmi často doprovázeno větším množstvím tuku.