Minerály (II. část)

V prvním díle jsme si představili minerální látky, které označujeme jako makroelementy. Jednalo se pouze o jejich první část, nyní se tedy po díváme na zbývající čtveřici z těchto minerálních látek. První díl článku naleznete zde: MINERÁLNÍ LÁTKY (I. ČÁST)

Minerální látky

Připomeňme si, co to jsou vlastně minerální látky a proč některé řadíme mezi makroelementy. Minerální látky (minerálie) jsou anorganické (neživé) substance (nikoliv sloučeniny) nacházející se v našem těle. Minerální látky plní v lidském organismu mnoho důležitých funkcí. Zúčastňují se výstavby tkání (zejména makroelementy), a to hlavně kostí. Zastávají také funkci biokatalyzátorů (stopové prvky), jsou součástí hormonů a enzymů. Asi 80% ze všech minerálních látek v našem organismu tvoří tzv. makroelementy. Hlavními zástupci této skupiny jsou vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor a síra. Od ostatních látek se liší tím, že jejich příjem je vyšší jak 100mg.

Fosfor (phosphorus‑P)

Fosfor se vyskytuje ve stravě převážně jako fosforečnan. Je nezbytný pro optimální chod trávení a energetický metabolismus. Je také významnou součástí zubů a kostí. Podstatná je také jeho činnost v cyklu zisku energie z ATP.

Jeho doporučeným množstvím je 800‑1200mg, v naší stravě se však objevuje ve větších dávkách (Pozor na kolové nápoje, které obsahují přemíru kyseliny fosforečné), proto jeho doplňování není na místě. Na trhu se jen velmi zřídka setkáte se suplementem určeným čistě pro doplňování fosforu. Fosfor se nachází v mase, ryby, mléko, vejce, sýry. Můžeme ho také přijímat z rostlinných zdrojů, zde je však vázán ve fytátech, proto je velmi málo využitelný.

Velmi důležitý v příjmu fosforu je jeho poměr s vápníkem. Ten by měl být 1,5:1 (P:Ca). Větší příjem fosforu zhoršuje vstřebávání vápníku. Při nízkém příjmu může dojít k svalové a respirační slabosti.

Hořčík (magnesium‑Mg)

Hořčík se vyskytuje opět v kostech, ale také v tělních tekutinách a jako kofaktor různých enzymů. Jeho metabolismus souvisí s metabolismem draslíku. Při nízké hladině hořčíku tak není možné dostatečně doplnit hladinu draslíku. (využití i při superkompenzaci v soutěžní kulturistice).

DDD činí 300‑400mg, a nachází se v listové zelenině, mase, ořechách, luštěninách, nejmenované minerální vodě a celozrnných výrobcích. Jeho nedostatek se projevuje jako únava, slabost, bolesti hlavy a náladovost. V současné době česká populace přijímá lehce menší než je potřebné množství hořčíku, proto se jeho cílené doplňování považujeme za vhodné.

Chlor (chloros- Cl)

Jedná se o velmi zajímavou minerální látku. Je součástí žaludeční šťávy (HCl). Udržuje objem krve a mimobuněčné tekutiny. DDD je 750mg, v současné době je však jeho příjem nadbytečný, a to z důvodu jeho příjmu jako NaCl (kuchyňské soli). Jeho nedostatek je velmi vzácný.

Síra (sulphur- S)

Posledním zástupcem makroelementů je síra. Je součástí enzymů podílejících se na detoxikaci organismu, je součástí aminokyselin. Z toho pramení i jeho zdroje příjmu, který je zajišťován hlavně z bílkovin v naší stravě. DDD je 500‑1000mg. Nedostatek je opět vzácný.